Zařazení rostlinných komponentů do jídelníčku má prokazatelně pozitivní dopady na naše zdraví. Má však tato změna ve stravování pozitivní vliv také na udržitelnost?
Je udržitelnější vegetariánství, veganství, nebo stravování založené na mase?
Živočišný průmysl je často významnější v produkci skleníkových plynů či spotřebě vody ve srovnání s rostlinnou výrobou. Na základě výzkumu z roku 2022 lze konstatovat, že rostlinné varianty jídel vykazují menší negativní dopad na životní prostředí než jejich masové alternativy.
Výzkum zahrnoval posouzení životního cyklu několika jídel z italské, asijské a indické kuchyně, přičemž výsledky ukázaly, že masové pokrmy měly až čtrnáct krát větší negativní dopad ve srovnání s vegetariánskými a veganskými pokrmy. U vegetariánských jídel byl pak prokázán třikrát větší dopad na životní prostředí oproti jídlům veganským. Další studie provedené v roce 2020 též identifikují veganství jako stravování s minimálním negativním vlivem na životní prostředí.
Jak na udržitelnou spotřebu potravin? Podívejte se na seznam tipů.
Jaký vliv má potravinový sektor na změnu klimatu?
Více jak jedna třetina celosvětových emisí skleníkových plynů je přisuzována potravinovému sektoru. V roce 2015 tvořila největší část emisí v potravinovém sektoru (až 71 %) zemědělská činnost a činnosti související s využíváním půdy či změnami ve využívání půdy. Zbývající emise měly původ v dodavatelském řetězci, kam se řadí například doprava, nakládání s odpady, balení a další.
V dopadech potravinového systému hrají velice významnou roli především rozvinuté země. Data z roku 2018 ukazují, že emise skleníkových plynů přepočítané na osobu v tomto sektoru jsou zhruba dvojnásobně vyšší v rozvinutých zemích než v zemích rozvojových.
Potravinový sektor byl mimo jiné shledán jako strategický pro snížení emisí skleníkových plynů. Předpokládá se totiž, že i kdyby se podařilo zastavit emise skleníkových plynů z ostatních odvětví, bude produkce emisí z potravinového sektoru tak významná, že nebude možné naplnit cíl Pařížské dohody, kdy je požadováno nepřekročení hranice nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí.
FAO ve svém výhledu do roku 2030 zmiňuje cesty, díky kterým by bylo možné snížit emise skleníkových plynů z masného průmyslu, a to především zaváděním nových krmných doplňků společně s krmením mořskými řasami, které jsou však momentálně hůře dostupné. Měly by pomoci také uhlíkové daně s různými předpisy v kombinaci s pobídkami k zavádění technologií, které snižují emise skleníkových plynů.
Jak na udržitelnou produkci potravin? Podívejte se na praktické tipy pro zemědělství.
Regiony s největší spotřebou masa
Celosvětová produkce masa roste. Největší nárůst ve spotřebě masa do roku 2032 předpokládá FAO u masa drůbežího. Mezi největší konzumenty masa, pokud uvažujeme také mořské plody, patří Hong Kong, Island, následuje Macao, Nauru a USA. Pokud ale z dat vyřadíme mořské plody, pořadí oblastí s největší konzumací masa se změní následovně: Hong Kong, USA, Austrálie, Mongolsko, Argentina.
Na základě zmíněných dat a výzkumů je zjevné, že zařazením rostlinných komponentů do naší stravy, či úplným přechodem na stravu rostlinnou, snížíme své negativní dopady na životní prostředí, což přispěje k udržitelnému způsobu života.
