Jídlo jako základní lidská potřeba
Zemědělský sektor by měl být považován za klíčový, protože bez kvalitních potravin se lidstvo neobejde. A proto bychom k němu neměli přistupovat jako k běžnému byznysu (business as usual). Mělo by nás zajímat, jakým způsobem jsou plodiny vypěstovány (zvyšování ekologické produkce na alespoň 25 % do roku 2030 je v plánu EU v rámci strategie From farm to fork), odkud pocházejí a jak můžeme minimalizovat jejich cestu logistickým řetězcem, protože některé potraviny jsou většími cestovali než většina z nás.
Sezónnost a lokálnost jsou tedy zásadní principy, kterými bychom se měli řídit, ať už připravujeme jakýkoliv catering nebo občerstvení. Je třeba klást si otázky typu: Musím opravdu kupovat jahody v zimě? Kde byly vlastně vyprodukovány? Je velký rozdíl mezi tím, když budete nabízet české vlašské ořechy, nebo mandle, které byly dovezeny pravděpodobně z USA (největší světový producent mandlí). I tohle se započítává do naší uhlíkové stopy.
Udržitelná spotřeba potravin pečuje o lidské zdraví
Udržitelná spotřeba potravin by měla být udržitelná také pro zdraví lidí. Mezi udržitelnou zdravou stravu, zmiňovanou také v poslední zprávě IPCC, se řadí konzumace většího množství ovoce, zeleniny a potravin rostlinného původu. V tomto směru experti také zmiňují, že je třeba snížit spotřebu masa, a to nejen ze zdravotních důvodů (v prevenci vzniku civilizačních chorob), ale i ve vztahu k ekologické náročnosti produkce masa.
Další velkou kapitolou je otázka dopadů používání pesticidů na lidské zdraví. I kdybyste konzumovali jen ekologicky vyprodukované potraviny, pesticidy se hojně nacházejí ve vodě i v půdě, kde se uchovávají desítky let. V důsledku snižujícího se množství organické hmoty v půdě se pak přímo dostávají do podzemních vod a půda tak ztrácí svoji „ochranářskou“ roli.
Nejen udržitelná spotřeba, ale i produkce! Přečtěte si více v jednom z našich článků.
Udržitelná spotřeba potravin je nejen o samotném nákupu, ale i o předcházení plýtvání
Kromě toho, jaké potraviny budete kupovat, je také klíčové neplýtvat s nimi. Podle OSN se totiž vyhodí do koše skoro třetina veškeré produkce potravin na světě, a to s sebou přináší trojí riziko: pro klima, pro potravinovou bezpečnost a pro udržitelnost zemědělského systému. Množství vyplýtvaných potravin má totiž na svědomí mezi 8 – 10 % světových emisích CO2 a stojí světovou ekonomiku bilion dolarů ročně!
Zaměřit se na snižování plýtvání potravin ve Vaší firmě povede nejen k finančním úsporám, ale především k zásadním pozitivním dopadům na životní prostředí. Navíc se jedná o jeden z jednodušších kroků, který můžete udělat.
