Greenwashing – Aktivity firem, které mají přesvědčit veřejnost o tom, že produkt či služba jsou šetrnější k životnímu prostředí, než tomu ve skutečnosti je. Greenwashingu se mohou firmy dopouštět nevědomě, případně se může jednat o úmyslné nekalé praktiky či klamavou reklamu.
Greenhushing – Nedostatečné informování veřejnosti o udržitelných aktivitách firmy. To může být dvojího typu. Buď se jedná o nedostatečnou komunikaci aktivit, které mají udržitelný potenciál, čímž se firma připravuje o potenciální zákazníky a ocenění svých environmentálních aktivit, nebo se může jednat o záměrné zamlčování aktivit s dopadem na životní prostředí, aby se firmy vyhnuly kontrole úřadů a dohledu investorů.
Greenrinsing – Změna udržitelných a environmentálních závazků firmy ještě předtím, než společnost tyto závazky naplní. Firma se zaměřuje více na komunikaci záměrů než na samotné naplňování závazků.
Greenlabelling – Označování produktů a služeb pojmy, které ve spotřebiteli evokují udržitelnost produktu. Mezi tato označení patří například: eco-friendly, organic, renewable, from nature, compostable, green, natural apod. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že jsou tato tvrzení zavádějící.
Greenshifting – Přenášení odpovědnosti na spotřebitele za environmentální přístup firmy. Typicky se může jednat o tvrzení, že spotřebitelé nemají dle průzkumů o udržitelnější produkty zájem, proto je firma nezavádí na trh apod.
Greenlighting – Společnost v komunikaci upozorňuje na ekologický přínos některé své aktivity nebo výrobku, aby odvedla pozornost od jiných činností, které se na životním prostředí projevují negativně.
Greencrowding – Taktika, kdy se firma schovává v davu jiných společností nebo majetkových struktur, aby se vyhnula pozornosti, případně odhalení aktivit s negativním dopadem na životní prostředí.
Greenscamming – Organizace či produkt si přisvojí název, který falešně naznačuje aktivity na ochranu životního prostředí. Skutečná činnost organizace je však mnohdy pouze obchodního charakteru.
Greenclaiming – Environmentální a ekologická tvrzení, která naznačují nebo vytvářejí dojem, že zboží či služba mají pozitivní nebo žádný dopad na životní prostředí, případně že poškozují životní prostředí méně než konkurenční zboží či služby. Pojem, se kterým pracuje evropská Směrnice o nekalých obchodních praktikách, a dle které je posuzována pravdivost těchto tvrzení.
SNOP – Evropská Směrnice o nekalých obchodních praktikách, která je v platnosti od roku 2021. Jako jedna z prvních legislativních rámců upravuje pravidla pro tzv. zelená tvrzení (greenclaiming) a penalizuje praktiky greenwashingu. Znění této směrnice bude dle rozhodnutí evropských orgánů v průběhu roku 2023 dále zpřísněno a zkonkretizováno.
Předchozí díl seriálu: Udržitelný slovníček #6: Stavebnictví
