Agrovoltaika vychází z konceptu dvojího využití půdy. Umožňuje instalaci větších fotovoltaických parků bez ztráty zemědělské půdy. Pro zemědělce to znamená v praxi diverzifikaci zdrojů, protože závislost pouze na zemědělské produkci je ve světle negativních dopadů změny klimatu velmi problematická.
Agrovoltaika a její potenciál
Jak už jsme informovali v článku Co přinese zemědělcům koncept agrivoltaiky?, agrovoltaika představuje v Česku nový trend. Konečně je však v procesu příprava legislativy, která umožní hospodařit na zemědělské půdě a využívat přitom energii z obnovitelných zdrojů. Tento způsob synergie mezi výrobou elektřiny a zemědělskou produkcí je také odpovědí právě na negativní dopady změny klimatu, protože instalované panely poskytují rostlinám potřebný stín a ochlazují půdu. Díky tomu dojde k úsporám vody při zavlažování, protože rostliny nejsou tak „žíznivé”. Panely slouží dále jako ochrana před prudkými dešti nebo kroupami, vysokými teplotami a jarními mrazy.
Zajímavé je, že fotovoltaické panely mohou být instalovány jak v horizontální poloze, tak i vertikální. Dají se rovněž použít na sběr dešťové vody. Koncept dynamické agrovoltaiky, dokonce přináší systém otočných panelů, které kopírují směr pohybu slunce. Fotovoltaika ale může být v zemědělství instalována také na střechy skleníků. Potenciál má i v rámci akceleračních zón, kde by se doplňovala s výrobou větrné energie.
V Česku naráží agrivoltaika především na legislativu. V jaké fázi jsou nově chystané zákony?
Evropa je s agrivoltaikou dál
V evropských zemích již agrovoltaické projekty fungují delší dobu. Například ve Francii se v režimu spojení výroby energie pěstuje vinná réva. Zastínění mimo jiné zpomaluje proces zrání hroznů, tvorbu cukru, alkoholu a kyselosti, což vede k lepší chuti vína. Zavlažování bylo sníženo o 30 % a během léta se teplota pod panely pohybuje o 4 °C níže, než je teplota na slunci. V zimě je pak v případě mrazů teplota o 1,5 °C vyšší.
V Rakousku zase využívají systém vertikálních panelů, podél kterých může jezdit traktor a panely mohou vyrábět elektřinu z obou stran (tzv. bifaciální panely). V ideálních podmínkách mohou tyto panely vyrobit až o 25 % energie více oproti fixním konstrukcím. Pod klasickými horizontálními panely se pak mohou například pást ovce či jiný dobytek.
Na jaké překážky agrivoltaika naráží?
Schválení legislativy podmiňující instalaci fotovoltaických systémů na zemědělskou plochu je plánováno na letošní jaro. Ozývají se však i kritické hlasy. Například ohledně toho, že na stavbu agrovoltaiky bude třeba měnit územní plán, což bude překážkou pro zemědělce, kteří nevlastní půdu, na níž hospodaří.
Jak postupovat při výběru fotovoltaiky? Přinášíme stručného průvodce.
V legislativních plánech se dále hovoří o velmi omezeném výběru povolených plodin (jen v případě chmelnic, vinic a ovocných sadů). Přitom by byly v ČR vhodné vertikální systémy pro pěstování brambor, obilovin a zeleniny. V každém případě leží v agrovoltaice velký potenciál dekarbonizovat zemědělský sektor a zvýšit objev výroby obnovitelné energie.
