Zelenina bez pesticidů z chytrých skleníků

Farma Bezdínek, Moravskoslezský kraj
Investice 613 mil. Kč
Dotace 29 mil. Kč
Financováno Komerční banka
Farma Bezdínek se nachází v Dolní Lutyni na Karvinsku a zabývá se pěstováním zeleniny v souladu s přírodou. „Zeleninu pěstujeme v kompostovatelném substrátu, zaléváme především dešťovkou a proti škůdcům používáme přirozenou biologickou a nechemickou ochranu. I proto se jako první v Česku můžeme pochlubit prestižním mezinárodním certifikátem na technologii pěstování Bez reziduí pesticidů,” říká jednatel Farmy Jiří Stodůlka.

Proces

Okres Karviná je dlouhodobě okresem s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. V roce 2018 zde zlínská společnost Farma Bezdínek vybudovala první skleník o rozloze pěti hektarů, o rok později druhý, šestihektarový. Ty nyní poskytují práci přibližně dvěma stovkám místních zaměstnanců.

„Velká část skleníků v ČR zaměstnává téměř výhradně zahraniční pracovníky. My jsme naopak přesvědčení, že pokud pěstujeme lokální zeleninu pro lokálního zákazníka, tak je naší společenskou odpovědností nabídnout na prvním místě práci lidem z regionu. Většina našich zaměstnanců jsou ženy s nižším vzděláním nebo kvalifikací, které jsou na trhu práce jednou z nejohroženějších skupin,“ upřesňuje Jiří Stodůlka.

Firma navázala dlouhodobé partnerství s Komerční bankou a aktuálně probíhá schvalování financování třetí etapy výstavby dalšího skleníku o rozloze 3,3 ha, který by měl být hotov do poloviny roku 2022.

Fungování a technologie

Na Farmě Bezdínek využívají skleníky k intenzivní produkci na malé ploše. Díky moderním technologiím je možno pěstovat 12 měsíců v roce kvalitní, čerstvé a zdravé potraviny na malé ploše a ušetřenou plochu ponechat přírodě. Chytré skleníky dokážou s využitím moderních technologií minimalizovat spotřebu energie a vody na kilogram vypěstované zeleniny, a tím maximalizovat ochranu přírodních zdrojů. Za rok 2020 Farma podle jednatele Jiřího Stodůlky vypěstovala 1 873 tun certifikované zeleniny bez pesticidů, přičemž celková produkce veškerého ekologického zelinářství, které také produkuje zeleninu bez reziduí pesticidů, včetně melounů a jahod v ČR činila v roce 2019 pouhých 1 895 tun.

Proti škůdcům využívají v Dolní Lutyni biologickou a nechemickou ochranu, tzn. například  vodní pasti, UV lapače, feromonové matení či postřiky na bázi přírodních látek (extrakty z pomerančové kůry, kopretin...). Rostliny opylují čmeláci a pěstování probíhá hydroponicky, tj. v organickém substrátu z odpadního materiálu, který vzniká při zpracování kokosových ořechů a který se po ukončení pěstební sezony využívá v zahradnictví. Velkým pozitivem hydroponického pěstování zeleniny v produkčním skleníku je také velmi šetrné hospodaření s vodou.

„K vypěstování jednoho kila rajčat nám na Bezdínku stačí zhruba třicet litrů vody, oproti tomu na poli jsou potřeba řádově stovky litrů. V lagunách vedle skleníků shromažďujeme veškerou dešťovou vodu, která stéká z jejich střech, a tu pak používáme k zálivce, jejíž množství je pečlivě dávkováno. Pokud přece jen zůstanou nějaké rostlinami nevyužité přebytky, opět je recyklujeme, žádná voda nepřijde nazmar,“ vysvětluje Stodůlka. K vytápění skleníku využívají na Bezdínku teplo vzniklé prostřednictvím tzv. kogenerace z blízké elektrárny Dětmarovice, které by jinak skončilo bez užitku v chladicích věžích. Díky možnosti zatemnit střechu i stěny skleníku nedochází ani k žádnému světelnému znečištění.

Lokální produkt

Skleníky v Bezdínku jsou navržené k produkci rajčat, okurek a paprik, přičemž v současnosti zde pěstují převážně rajčata. Jednak mini cherry pod obchodními názvy Hranáček a Medunka a pak větší keříčkové rajče Střapáček. Z Bezdínku se rajčata do českých obchodů dostanou velmi rychle po sběru, a to buď hlavně do řetězců Tesco či Kaufland nebo do místní firemní prodejny. Baleny byly nejdříve do plastových obalů, které jsou nyní postupně nahrazovány ekologičtějším papírovým obalem s příměsí trávy, po použití recyklovatelným. Kromě zeleniny tu lze koupit i bezdínkovský med – od včel chovaných ve volné přírodě. „Jako zemědělci vnímáme svou důležitou společenskou povinnost vracet do krajiny opylovače, kteří uhynou při používání pesticidů v polním zemědělství. Díky včelám můžeme napomoci stabilitě českého zemědělství i přírodního ekosystému a naše zákazníky potěšit poctivým medem,“ uzavírá Jiří Stodůlka.