Díky zubrům a divokým koním se o Česku psalo po celém světě
Zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři tam dokázali něco, co se jinými postupy v ochraně přírody v Česku nepodařilo. Navíc zaujali svět, takže se o nich opakovaně psalo v prestižních médiích, jako New York Times, Washington Post nebo BBC. A proč velcí kopytníci? Poměrně nedávno totiž vědci zjistili, že nebyli jen jednou z mnoha skupin zvířat, která Evropu a území dnešního Česka obývala kdysi. Jejich role byla po tisíce let naprosto klíčová. Vědci o nich mluví jako o takzvaných krajinných inženýrech, kteří utvářeli podobu naší přírody. Na jejich činnosti byly závislé desítky a stovky drobnějších organismů, od květin, přes motýly až po ptáky. Právě to, že v tuzemské přírodě nyní velcí kopytníci chybí, je jednou z příčin současného významného poklesu biologické rozmanitosti.
Tyto teoretické předpoklady plně potvrdil právě první pokus o obnovu krajiny s pomocí velkých kopytníků, který se před deseti lety uskutečnil v někdejším milovickém vojenském prostoru. Bývalá největší základna sovětské armády v bývalém Československu zůstala po odchodu okupační armády v roce 1991 opuštěná. Vzácné druhy květin, brouků i motýlů začaly vymírat a nezměnily to ani pokusy o kosení, pastvu hospodářských zvířat nebo rekreační ježdění vojenské techniky. A tak vědce a ochránce přírody napadlo vrátit se na počátek a vypustit do krajiny velké kopytníky.
Vzácných druhů přibývá o tisíce procent
Výsledky jsou ohromující. Počty jedinců vzácných druhů se začaly zvyšovat o stovky, někdy i tisíce procent. Nejlépe to ukazují dva nejohroženější druhy na území dnešní rezervace velkých kopytníků. Počty motýlů modráska hořcového se zvýšily o neuvěřitelných 1700 %. A počty mladých semenáčků, dříve vymírající květiny, hořce křížatého narostly o fantastických 5553 %. Již během několika málo let se k lepšímu změnil charakter celé oblasti. Namísto chudých porostů, kde převládaly tři druhy agresivních trav, celá oblast rozkvetla více než 111 druhy květin. Velcí kopytníci se tak ukázali jako nesmírně zdatní lékaři nemocné krajiny.
Dalibor Dostál, ředitel České krajiny: “ Díky velkým kopytníkům se obnovuje přirozený cyklus živin i ukládání uhlíku do půdy.”
A nepomáhají pouze k obnově biodiverzity. Vědci byli již v prvních letech překvapení tím, že v rezervaci velkých kopytníků zůstávají porosty zelené i na vrcholku léta, kdy okolní krajina připomíná vyprahlou polopoušť. Výsledky zahraničních studií i výzkumy českých vědců pak přinesly vysvětlení. Divocí kopytníci, na rozdíl od hospodářských zvířat, nejenom že nepřispívají k produkci skleníkových plynů, ale naopak mají velmi pozitivní vliv na adaptaci krajiny na změny klimatu. Rozdíl je především v tom, že většina hospodářských zvířat se již neobejde bez toxických antiparazitik, která přirozený cyklus uhlíku ničí a vede k jeho uvolňování do atmosféry. Naopak díky působení velkých kopytníků se živiny velmi rychle vrací ke kořínkům rostlin, půda získává schopnost zadržovat vodu a navíc váže uhlík. Poslední vědecké výzkumy zjistily, že pastevní ekosystémy velkých kopytníků vážou o polovinu více uhlíku než veškeré lesy na planetě.
Česko zatím zaostává za vyspělými zeměmi, firmy mohou výrazně pomoci
Co z toho vyplývá? Máme k dispozici efektivní nástroj na obnovu biodiverzity a ochranu klimatu, který se v Česku na rozdíl od zahraničí zatím využívá jen minimálně. Zatímco v Německu nebo Nizozemsku jsou rezervace velkých kopytníků na plochách 1500 nebo i 5000 hektarů, v Česku má největší milovická jen 350 hektarů a ostatní už jen desítky.
Dalibor Dostál: “Ochrana biodiverzity není zahrádkaření. Má smysl hlavně na velkých plochách.”
Malé neziskovky určitě tuto obří ztrátu za vyspělými zeměmi nedokáží sami dohnat. Budou potřebovat podporu společensky odpovědných firem, které svoje aktivity v oblasti ESG zaměřené na biodiverzitu a klima myslí vážně. Jedno z klíčových zjištění vědců totiž říká, že dlouhodobě mají smysl především projekty realizované na velkých plochách. A právě tam jsou velcí kopytníci bezkonkurenčním řešením.
Informace o rezervaci velkých kopytníků v Milovicích společnosti Česká krajina:
- vznikla v roce 2015 na ploše 40 ha, v současnosti se rozkládá na 350 ha
- několik let celosvětově nejsledovanější český projekt
- publicita v médiích jako New York Times, Washington Post, BBC, Der Standard, Science
- místo původních 3 druhů agresivních trav dnes více než 111 druhů květin
- první rezervace na světě, kdy žijí zubr, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur
- jediné místo na světě, kde díky velkým kopytníkům žije vzácný druh perloočky