Moderní skleníky vyhřívané teplem z elektrárny

Farma Tušimice S.R.O., Ústecký kraj
Investice 250 mil. Kč
Financováno Komerční banka
Společnost Farma Tušimice buduje na pozemcích bývalých brownfieldů moderní hydroponické skleníky vytápěné zbytkovým teplem z blízké elektrárny. Přivádí tak do Česka nové, vysoce efektivní způsoby zemědělství šetrné k životnímu prostředí a zároveň dodává na český trh více lokální zeleniny.

Nová technologie s dávnými kořeny

„Naše zelenina se dostává k zákazníkovi již šest hodin po utržení. Takové čerstvosti nelze ze zahraničí konkurovat. A protože jsme zákazníkovi blízko, nemusí zelenina dozrávat po cestě v kamionu. My naši zeleninu sklízíme jen a pouze opravdu zralou,” tvrdí Lukáš Rázl, jednatel společnosti Farma Tušimice. Mluví především o rajčatech, pro která se díky jejich široké popularitě rozhodli v české kuchyni. V Tušimicích pro ně vybudovali jedny z nejmodernějších skleníků v Česku.

Hydroponický způsob pěstování umožňuje velmi efektivní nakládání se zdroji, protože pomáhá přesně zacílit vodu i živiny ke kořenům rostlin. Tím se oproti konvenčnímu pěstování ušetří až 80 % vody. Díky tomu si v Tušimicích vystačí s dešťovou vodou ze střechy. Ani odpadní vodu prakticky neprodukují, protože veškerou recyklují, čistí a vracejí zpět do systému. Tvůrci hydroponického způsobu pěstování navazují na postupy využívané už ve starověkém Egyptě, moderní inovace tu tak navazují na prastaré vědění.

Efektivita ve službách udržitelnosti

Vytápění skleníků o celkové rozloze pěti hektarů je samozřejmě energeticky náročné. V Tušimicích to řeší zbytkovým teplem z blízké elektrárny. Díky tomu je možné rajčata pěstovat po celý rok. Po brzy očekávaném útlumu uhelných zdrojů plánují přejít na zdroje solární.

Rostliny ve sklenících není ani třeba ošetřovat pomocí pesticidů, protože jsou díky své izolaci zvenčí chráněny před bakteriemi a škůdci. O opylování se postarají čmeláci, kteří žijí přímo ve skleníku. Software vyvinutý českými a slovenskými programátory zajišťuje ideální osvětlení, teplotu i vlhkost. „Naše technologie nám v podstatě umožňují kompletní kontrolu nejen nad výživou rostlin, řízením fotosyntézy, která v rostlinách probíhá, ale i nad klimatem, ve kterém rostliny prospívají,” doplňuje Rázl.

Budoucnost zemědělství

Farma Tušimice ukazuje cestu, kterou by se nejen české zemědělství mohlo v budoucnu ubírat. S čím dál výrazněji se projevujícími negativy mezinárodního transportu potravin a vzrůstající poptávkou po lokálních produktech lze očekávat, že tento typ zemědělství se bude jen rozšiřovat. V Tušimicích už uvažují o podobně fungujícím pěstování okurek a věří, že brzy bude následovat produkce i ostatní zeleniny, jako jsou okurky, cukety, lilky, ale i jahody, maliny či ostružiny. „V horizontu asi deseti let může být český trh plně samozásobitelný vlastní, velmi kvalitní a chutnou produkcí zeleniny a ovoce, a to celoročně,” uzavírá optimisticky Rázl.