Jiří Tingl působí v Corporate Strategy and Financing Tribu Komerční banky, kde se věnuje oblasti B2B prezentace korporátního segmentu banky a jejích klientů. Tedy realizaci komunikačních a partnerských aktivit při propagaci byznysových řešení banky, či spolupráci na klientských průzkumech v B2B segmentu. Je odpovědný i za spolupráci s třetími stranami, asociacemi či sdruženími v rámci řady projektů nebo akcí podporujících firmy a podnikatelské prostředí v ČR.
Jak se témata udržitelnosti propisují do finančního sektoru?
Pojem udržitelnost bývá někdy vnímán pejorativně, nicméně pokud se podíváme na projekty, které pomáháme jako banka firmám financovat, tak to vidíme jinak. Vedle plnění legislativních povinností je pro firmy zásadní konkurenceschopnost, atraktivnost pro zákazníky, zaměstnance a také investory. Jde o přirozený vývoj, kdy majitelé či management firem si ještě více uvědomují vliv jejich podnikatelské činnosti nejen na životní, ale i na sociální prostředí.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Myslím, že negativní zkušenosti z posledních let (Covid, válka, energetická krize, přírodní katastrofy...) pomohly nejen firmám uvědomit si křehkost globalizovaného světa, rizika závislosti v jakémkoliv ohledu, či dopady měnícího se klimatu. Proto aktivity jak soukromého, tak veřejného sektoru, by měly být orientovány tímto směrem, s cílem co nejlépe se připravit na nové, stále rychleji přicházející výzvy měnícího se prostředí.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Naše země vždy těžila nejen ze své polohy v centru Evropy, ale zejména z umu, chytrosti a vynalézavosti našich lidí. Éra levnější kvalifikované pracovní síly a výroby produktů s nižší přidanou hodnotu se již stává minulostí. Proto věřím, že i dříve než za 25 let bude Česko patřit mezi přední země s moderní ekonomikou, kde se firmám dobře podniká a nám dobře žije.
Jaké spatřujete trendy v oblasti udržitelnosti v roce 2025, kterým by se portál Společně udržitelně měl věnovat?
Myslím, že vždy jsou zajímavé příklady z praxe. Tedy investice firem do projektů či výrobních inovací, které nejen sníží jejich negativní vliv na okolí, ale zároveň přinesou byznysový efekt. Např. vedle energetických úspor by to mohly být alternativní zdroje energie a jejich skladování, využívání principů cirkulární ekonomiky, nové technologie pro recyklaci či odstraňování ekologické zátěže (čistírny odpadních vod, oleje, filtrace apod.). Objevují se stále nové prvky či postupy ve stavebnictví (digitalizace, 3D tisk, alternativní materiály...). Myslím, že o témata rozhodně nouze nebude.
Co považujete za udržitelnější obal: plast, nebo sklo? A proč?
Myslím, že to nebude tak jednoznačné. Vždy záleží na tom, co se s obalem stane po jeho použití. Sklo lze recyklovat téměř donekonečna, částečně to samé platí i o plastech. Nicméně na samotnou recyklaci bude energeticky, vč. spotřeby vody, náročnější sklo, tak tímto pohledem si tipnu jako udržitelnější plasty 😊.