Jakub Málek je řídícím partnerem PEYTON legal, odpovědným zejména za rozvoj a vedení kanceláře a péči o klienty. V rámci své advokátní praxe se specializuje především na pracovní právo, ochranu osobních údajů, transakce, právo obchodních korporací a rovněž na právo a smluvní vztahy v oblastech potravinářského a farmaceutického průmyslu.
Jakub poskytuje komplexní právní služby při obchodních transakcích a řešení otázek práva obchodních korporací, včetně nastavování a řízení vztahů mezi společníky. Rovněž pravidelně vede compliance projekty v různých oblastech své specializace a řeší pro klienty různorodé obchodněprávní případy, zejména v oblasti pracovněprávní a smluvní. Jakub je všestranným advokátem se širokým spektrem znalostí, který při své práci dbá na komplexní posouzení věci a bezvýhradně respektuje nejen obchodní potřeby klientů.
Jak se témata udržitelnosti propisují do advokacie?
Témata udržitelnosti se v poslední době stále více promítají do oblasti poskytování právních služeb a advokacie.
Jedná se zejména o přibývání právních předpisů oficiálně regulujících udržitelnost (ochrana životního prostředí, udržitelné využívání přírodních zdrojů a klima) a také nefinanční reporting (CSRD, ESRS,…), ale také propisování těchto témat do jiných právních odvětví – udržitelné financování, právní rámce pro obnovitelné zdroje energie, etické podnikání, compliance apod.
Advokáti rovněž pomáhají firmám při implementaci a dodržování CSR a ESG strategií, nefinančního reportingu, které zahrnují udržitelné praktiky a etické standardy v obchodování, a podobně. V advokacii samotné pak sledujeme více a více vlivů udržitelnosti na advokacii a poskytování právních služeb i jako na samostatné odvětví podnikání, což reflektuje širší společenské změny a potřebu odpovědného jednání v rámci všech odvětví.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Aktivity související s globálním udržitelným rozvojem v Česku lze dle mého názoru hodnotit z několika perspektiv – politické závazky, legislativa, vzdělávání a osvěta, místní iniciativy municipalit a spolků a rovněž spoluprací s NGO.
Celkově lze říci, že Česko vyvíjí stále větší úsilí v oblasti globálního udržitelného rozvoje, ačkoli čelí výzvám, které je třeba překonat pro dosažení ambiciózních cílů. Dle mého názoru výzvy spočívají především v nedostatečné osvětě tématu, zejména směrem ke starší generaci a mnohdy k politizaci tématu a negativnímu odmítání Evropské unie.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Takové předpovědi jsou samozřejmě velmi těžké – myslím ale, že můžeme čekat značně vyšší míru energetické samostatnosti a ekologické udržitelnosti, digitalizace, urbanizace a inovací.
Věřím a doufám, že v roce 2050 budeme pracovat již i s vyšší úrovní občanské společnosti oproštěné od reliktů předlistopadové doby, což přinese větší společenskou soudržnost až na lokální úrovni, ale také mezinárodní spolupráci. Samozřejmě musíme očekávat i demografické změny v souvislosti s mobilitou po celém světě.
Jaké spatřujete trendy v oblasti udržitelnosti v roce 2025, kterým by se portál Společně udržitelně měl věnovat?
V roce 2025 lze dle mého názoru očekávat několik významných trendů v oblasti udržitelnosti, a to: nefinanční reporting a implementace cílů ESG, další posun v oblasti firemní odpovědnosti, prostupování udržitelných technologií do zemědělství, produktového designu a spotřeby a investice do nich, udržitelnou výrobu elektrické energie a změny v mobilitě a využívání technologií v dopravě a přepravě.
Jsem toho názoru, že téma udržitelnosti by mělo být více a více přibližováno dětem, ale i starším generacím.
Co považujete za udržitelnější obal: plast, nebo sklo? A proč?
Považuji za udržitelnější ten obal, který po jeho zakoupení konečným spotřebitelem lze opakovaně používat. Pro některé účely to může být plast, pro některé sklo. Osobně více tíhnu ke sklu, a to i s ohledem na téma mikroplastů.