Taťána Plecháčková se zaměřuje na tématiku sociální odpovědnosti firem v rámci ESG. Je mentorkou, certifikovanou koučkou,má dlouhodobé zkušenosti s lektorskou činností. Dále se zaměřuje na témata firemní filantropie, rozvoje a řízení týmů, zvyšování kompetencí pracovníků a strategické plánování.
Jak se témata udržitelnosti propisují do sociální oblasti?
Propisují se zejména do oblasti firemního vzdělávání a filantropie. V rámci sociální odpovědnosti se otevírají možnosti unikátních a prospěšných spoluprací mezi komerčním sektorem a nevládními organizacemi, což může vést k řešení místních sociálních či environmentálních problémů.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Aktivit v boji s klimatickou krizí je mnoho, přesto nestačí. Na poli sociální odpovědnosti máme v ČR stále velké rezervy, ať už co se týče vztahů s dodavateli, rozdílů v odměňování, diverzitě a inkluzi osob se specifickými potřebami na běžný trh práce. Věřím, že pokud se podaří i díky regulaci v oblasti udržitelnosti a ESG kultivovat český pracovní trh a podnikatelské prostředí a posílit odpovědnost firem v oblasti péče o zdroje, zaměstnance a dodavatele, pomůžeme tím globálnímu rozvoji. Jsem zastáncem přístupu udělat si pořádek nejprve doma, než se pouštět do velkých akcí ve světě. To neznamená být slepý k tomu, co se děje za našimi hranicemi, ba naopak. Můžeme se v mnohém obohatit a inspirovat od zemí, které jsou v oblasti udržitelnosti dál.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Bude stále tak krásné, jako je nyní, rozmanité, kulturně a přírodně bohaté a snad přibude i více zodpovědných lidí, kteří svou činností nedevastují vztahy, morálku, společenskou atmosféru a životní prostředí.
Jaké spatřujete trendy v oblasti udržitelnosti v roce 2025, kterým by se portál Společně udržitelně měl věnovat?
Udržitelný lifestyle, aneb odpovědný přístup prakticky pro jednotlivce, nejen firmy, které být udržitelnější musí. Témata odpovědné spotřeby, neplýtvání, zpětného využívání věcí i materiálů. Další trendy jsou jistě odpovědná mobilita, ale i udržitelný turismus a lokální produkce.
Co považujete za udržitelnější obal: plast, nebo sklo? A proč?
Pocitově sklo, ale záleží na výrobě, zpracování, využití a mnoha dalších faktorech. Na přepravu skla je potřeba mnohem více energie a vzniká velká uhlíková stopa, plast je přeci jen lehký, odolný. Plastů obecně se nebojím, při odpovědné výrobě a využití je to dobrá alternativa. Ale u mě vyhrává sklo, které je vyrobeno z přírodních zdrojů a ze kterého se neuvolňují žádné škodlivé látky.