Dáša Milerová Prášková vede Cirkulární akademii společnosti ve CIRA Advisory a je šéfredaktorkou portálu Společně udržitelně. Vystudovala doktorské studium v oboru politické geografie na Přírodovědecké fakultě UK se zaměřením na téma udržitelného rozvoje. Kromě vzdělávacích aktivit se podílí na realizaci vědeckých projektů TAČR, věnuje se publikační činnosti, se zaměřením na bioekonomikou a cirkulární nákupy.
Jak se témata udržitelnosti propisují do vzdělávání a osvěty?
Považuji edukaci v tématu udržitelnosti, které je opravdu hodně široké, za klíčové pro budoucnost nejen naši, ale především dalších generací. Ve školách je už mnoho zapálených učitelů, které se věnují environmentální výchově díky skvělé práci neziskových organizací, ale systově to stále ještě pokulhává. Přitom pochopení souvislostí a základních faktů vede k tomu, abychom nepodléhali dezinformacím. Ve firmách se téma udržitelnosti dostává do popředí především s povinností nefinančního reportingu ESG a tady je třeba říct, že ačkoliv je ESG pro firmy velmi náročně, odpovědnost jako povinnost musela přijít.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Česko je bohužel hodně pozadu, jsme obecně příliš skeptičtí a situaci ani nepomáhá, že nemáme politickou reprezentaci, pro kterou by byla udržitelnost stěžejní téma. Přitom bychom mohli být lídry mezi postkomunistickými státy. Stále dokola také slyšíme, jak se nás budou tvrdě dotýkat opatření spojená s dekarbonizací, protože jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí EU. Kdybychom ale hledali win-win řešení, mohli bychom se opravdu dostat na špici, jak je naším častým cílem, který ovšem zůstává jen na papíře.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Věřím, že pro mladou generaci bude udržitelnost mnohem důležitější. Svět se bude měnit a my budeme muset s ním. Abychom se však přizpůsobili přicházejícím změnám, bude třeba se zamyslet i nad naší spotřebou, protože zdroje jednou opravdu dojdou. Pevně doufám, že za čtvrtstoletí budeme pevně zakotveni v Evropě a budeme všichni chápat, že “Evropa” jsme my.
Jaké spatřujete trendy v oblasti udržitelnosti v roce 2025, kterým by se portál Společně udržitelně měl věnovat?
Zcela jistě to bude již zmiňované ESG, protože se budeme seznamovat s povinnými nefinančními reporty. Budeme představovat zajímavé příklady z praxe, kterých v Česku není úplně málo. Především cirkulární firmy, protože cirkulární ekonomika je podle mě základním nástrojem právě pro realizaci udržitelných aktivit v praxi. Neopomeneme ani legislativu, protože ta je komplikovaná a málokdo má čas se ji podrobně věnovat. Budeme samozřejmě rádi i za podněty čtenářů.
Co považujete za udržitelnější obal: plast, nebo sklo? A proč?
Vratné sklo, i když po zavedení záloh na PET lahve se velmi sníží ekologická náročnost i plastových láhví. Sklo je dokonalý materiál proto, že ho lze recyklovat stále dokola na rozdíl od plastu, kde se recyklací materiál degraduje a je třeba ho vhodně kombinovat i s panenským plastem.