Karel Fronk je ESG manažerem ve společnosti KKCG Real Estate Group a.s., kde odpovídá za aktivity v oblasti udržitelného rozvoje. Profesně se dlouhodobě věnuje environmentálnímu managementu a udržitelnému nakládání s přírodními zdroji. Podílel se na strategických projektech zaměřených na hodnocení životního cyklu ve stavebnictví, cirkulární ekonomice, dekonstrukci budov a komplexní revitalizaci brownfieldů. Zabývá se také carbon managementem českého stavitelství a podporuje mezioborovou spolupráci ve stavebním průmyslu.
Jak se témata udržitelnosti propisují do oboru stavebnictví?
Udržitelný rozvoj ve stavebnictví je především o efektivním využívání surovin, materiálů a energetických zdrojů a minimalizaci odpadů a emisí. Napříč strategiemi ESG, stavebních a developerských firem po celém světě nalezneme vždy důraz na využívání primárních surovin a energetickou efektivnost. Zároveň zaznamenávám v této oblasti největší možnosti pro inovace. Výroba a spotřeba je také nejvíce uchopitelná pro projektovou přípravu. V této oblasti je k dispozici velké množství dat, jak materiálových, tak finančních a dá se s nimi pracovat a využívat je ke zlepšení efektivity, zároveň se dají velmi uchopitelně použít pro srozumitelné vysvětlení tématu udržitelnosti, respektive ESG.
Konkrétní témata jsou:
- Cirkulární ekonomika - oběhové hospodářství je koncept, který vychází z dlouhé tradice managementu odpadového a materiálového hospodářství. Přidanou hodnotou se stal důraz na oběhovost, tedy navracení využitelných materiálů zpět do výroby či tvorby „nových“ produktů.
- Carbon management - Energetická krize, snižování a omezení emisí CO2, energetické audity, obnovitelné zdroje energií. Carbon management, to je celá řada témat, která se ve firemním diskurzu stavebního průmyslu průběžně objevují a řeší.
- Vodní hospodářství - „Aedificium hoc sine aquis ruet“ neboli Bez vody se stavba (Plasy) zřítí, psal Santini před 300 lety. Není důvod brát ESG jako hybnou sílu pro kvalitní vodohospodářství, mělo by být samozřejmou a nezbytnou součástí staveb.
- Sociální pilíř - zahrnuje širokou škálu otázek jako jsou lidská práva, bezpečnost a ochranu zdraví, diverzitu a inkluzi, angažovanost zaměstnanců, etiku podnikání, řízení dodavatelského řetězce a zapojení komunity. Je to disciplína, ve které jsou ve hře lidé, a to samo o sobě znamená složitá pravidla leadershipu, celkové či osobní pohody, sebekázně i vstřícnosti a fair hry k sobě samým i okolí.
- Správní pilíř se soustředí na byznysovou etiku. Patří sem řízení rizik, transparentnost, rozdělení rolí a odpovědností, boj proti korupci, dodržování předpisů, zapojení a spolupráce s dodavatelskými řetězci, etické a obchodní postupy, střety zájmů apod. Je na místě dodat, že rizika a příležitosti a jejich význam v oblasti správy a řízení podniků roste s tím, jak se vyvíjí sociální, politické a kulturní postoje v celé společnosti.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Pro mě je zásadní péče o surovinovou základnu České republiky. Proto vítám, že Česká republika je aktivní v oblasti surovinových zdrojů a například zorganizovala v rámci předsednictví EU konferenci na téma surovinové bezpečnosti Evropy (Raw Materials Security of Europe). Velmi důležitým krokem byla práce na Aktu o kritických surovinách, který stanovuje tři referenční hodnoty pro roční spotřebu surovin v EU: 10 % má pocházet z místní těžby; 40 % má být zpracováno v EU a 25 % má pocházet z recyklovaných materiálů. Pro stavební a související průmysl je surovinová bezpečnost a využití stavebních a těžebních odpadů prioritní. Členské státům zároveň akt stanovuje povinnost vytvořit tzv. národní průzkumné plány a revidovat je každých 5 let, což považuji za skvělou příležitost nejen k revizi surovinových zdrojů, ale například i k rozvoji aktivit v rámci tvorby materiálových katastrů budov. Vítám také racionální přístup České republiky ke konkurenceschopnosti průmyslu v EU. Jsme mezi třemi nejvíce průmyslovými zeměmi Evropy a pojetí udržitelného rozvoje z hlediska provozně efektivního je mě blízké a spatřuji právě v tomto ohledu velkou přidanou konkurenční hodnotu.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Když jsem před čtvrtstoletím začal pracovat v aplikované průmyslové ekologii, setkával jsem se opravdu s masivním průmyslovým znečištěním životního prostředí, ignorováním hospodárného přístupu k surovinám, materiálům, životnímu prostředí. Nedovedl jsem si představit, že s kolegy a kolegyněmi z oboru zvládneme za 25 let nastavit smysluplný přístup k hospodaření s odpady, materiály, energiemi a vyčistit obrovské množství brownfieldů, nastavit certifikace, posuzování životních cyklů, sledování uhlíkové stopy nebo využívání druhotných surovin apod. Teď vidím, že je to možné a že se povedlo uskutečnit obrovské množství praktických úkolů a vyřešit nebo posunout i těžké a složité výzvy a problémy. Vidím budoucnost Česka v dalších 25. letech optimisticky. Nastupuje další generace odhodlaných lidí nejen v oboru aplikované průmyslové ekologie, ale i mnoho odborníků z jiných oborů kteří již mají informace o výzvách v udržitelném rozvoji a mohou čerpat z mnoha skvělých příkladů z praxe.
Jaké spatřujete trendy v oblasti udržitelnosti v roce 2025, kterým by se portál Společně udržitelně měl věnovat?
Dlouhodobé trendy v ESG, které budou zaznamenávat vzestupný růst
- Carbon Management – rozvoj oblasti a nástroje pro optimalizaci a snižování uhlíkové stopy materiálů a budov. Technologie pro ukládání uhlíku jako jsou CCS (Carbon Capture Storage nebo CCUS (Carbon Capture, Utilisation and Storage).
- CSRD – ESRS – EU TAXONOMIE a související reportingové nástroje pro zpracování.
- Inovativní řešení budov jako energetických a vodních „depozitů - bank“.
- Cirkulární ekonomika v dekonstrukci budov a cíl na co největší podíl využívání recyklovaných složek v materiálech a budovách včetně využití nanomateriálů pro úpravu recyklátů a masivní rozvoj 3D tisku.
- Digitální transformace pro udržitelnost: Využití digitálních technologií k optimalizaci procesů a snižování negativních dopadů (Power BI, LCA One Click, White ReCapture, Analýza životního cyklu LCA, Analýza ekonomického cyklu LCC, BIM).
- Transparentnost a komunikace: Otevřená komunikace o udržitelných praktikách a výsledcích. Mezioborová spolupráce v subdodavatelském řetězci, zapojení zákazníků, zaměstnanců a veřejnosti.
Co považujete za udržitelnější obal: plast, nebo sklo? A proč?
Závisí na konkrétním druhu baleného nebo využívaného zboží. Pokud se podíváme na posouzení životního cyklu, může plastový obal v některých příkladech vycházet šetrněji než skleněný. Osobně se mě však při takovéto otázce vždy namane půllitr dobře vychlazeného piva a není nic lepšího než ho vypít z krásné sklenice 🙂