Doprava tvoří v Evropě téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění ovzduší nejen ve městech. U dopravních emisí navíc není patrný pokles jako v jiných oblastech. Hledání alternativních možností mobility je příležitostí, jak se vymanit z dlouhodobého trendu zhoršujícího se ovzduší, které má negativní vliv na naše zdraví.
Současná dopravní síť je postavena zejména na fosilních palivech. Počet osobních i nákladních aut se neustále zvyšuje, potřebná tendence je přitom opačná: snižovat počet vozů poháněných neobnovitelnými pohonnými hmotami a využívat různé způsoby přemisťování.
O řešení situace, ve které jde o rovnováhu mezi pohodlím, rychlostí, flexibilitou a zdravým ovzduším, se snaží několik inovací a modelů. Jedním z nich je sdílení dopravních prostředků, ať už se jedná o osobní auta, nebo o nákladní vozy. Díky sdílení je možné redukovat počet dopravních prostředků a využívat tak ty existující naplno. Firma či jednotlivec ušetří za náklady, které jsou s vlastněním vozu spojené, bez toho, aniž by přišli o výhody rychlé, spolehlivé a flexibilní dopravy.
Optimalizace směrem k udržitelnosti se neobejde bez inovací v digitalizaci. Ať už samotných vozů, kde díky ní můžeme dosáhnout ekologičtějšího provozu, tak napříč jejich sítí, například v rámci plánování tras kamionů a jejich údržby.
Dalším ze způsobů je využití alternativních pohonů, jako je elektřina, biometan, nebo dokonce vodík. Elektromobily neprodukují žádné přímé emise CO2, jejich provoz je levnější než u aut se spalovacím motorem a také tišší. Abychom elektromobily ale mohli považovat za ekologický způsob dopravy, je nutné zajistit elektřinu pro jejich pohon z obnovitelných zdrojů a zároveň plně využít vyřazené baterie do bateriových zásobníků sloužících ke stabilizaci sítě a následně k recyklaci a vytěžení surovin pro výrobu nových baterií. Vyšší pořizovací cenu lze vyřešit financováním prostřednictvím dotací.
Dalším alternativním pohonem je biometan, který vzniká vyčištěním bioplynu. Biometan je možné vyrábět ze zemědělského či komunálního odpadu nebo z odpadních vod, případně i z obnovitelných rostlinných zdrojů, jako je kukuřice nebo tráva. Emise z bioCNG jsou výrazně nižší než u benzínu, nafty či LPG, a zdroj na jeho výrobu je možné zajistit lokálně a využít k tomu již stávající infrastrukturu.
Zajímají vás aktuální informace ze světa udržitelného rozvoje?
Většina výrobců osobních aut se v důsledku klimatických výzev vrhla na vývoj elektromobilů, doposud byl v některých případech konkurenceschopnou alternativou ale i CNG pohon, tedy stlačený zemní plyn. Od toho se nyní upouští, protože i když do ovzduší vypouští méně emisí než benzín nebo diesel a neprodukuje žádné pevné částice, stále se jedná o pohon na základě fosilních zdrojů. Prioritou Evropské unie je kromě elektromobility také vodíkový pohon, o kterém v současné době není slyšet tolik jako o elektromobilech, ale jednotlivé země jeho rozvoj podporují s vidinou výrazného snížení emisí CO2. Německo například do vodíku plánuje investovat 35 miliard korun a štědře podporovat podnikatele, kteří se na vodíkových inovacích chtějí podílet.
Přes veškeré inovace bychom ale neměli zapomínat ani na stávající železniční síť. I vlaky poháněné šetrnější energií, jako je elektřina, vodík, zemní plyn nebo bioplyn, lze efektivně využít k přepravě objemných nákladů, a ušetřit tak ovzduší dalšího znečištění. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou emise CO2 z železniční dopravy na tunokilometr 3,5× nižší než emise ze silniční dopravy. Vlaky zároveň jako jediné řeší také problém přetížení silnic.
Investováním do udržitelné mobility zvýšíte svou nezávislost na neobnovitelných zdrojích, ušetříte finance a budete připraveni na legislativní změny, které přichází v rámci evropské Zelené dohody. Inspirujte se konkrétními investicemi v oblasti mobility v našich článcích.
