Společně udržitelně

Legislativa v oblasti udržitelnosti

Z Evropské unie přichází v souvislosti s výzvami, kterými jako lidstvo momentálně čelíme, mnoho legislativních aktů. Je však trochu složité se v této tématice zorientovat. Bez regulace shora bychom se ovšem nikam neposunuli, což dokazuje vývoj od 70. let minulého století, kdy se začalo o udržitelném rozvoji hovořit poprvé a korporátní odpovědnost byla na bázi dobrovolnosti. Tento měsíc představujeme klíčovou legislativu spojenou s udržitelnou budoucností a zejména problematikou ESG a nefinančního reportingu.

Ve spolupráci

Legislativa v oblasti udržitelnosti

Řádný legislativní postup

Důležité je vědět, jak legislativa na úrovni EU vzniká. Řádný legislativní postup (ukotvený v Lisabonské smlouvě, dříve “postup spolurozhodování”) se stal hlavním rozhodovacím postupem používaným pro přijímání právních předpisů EU. Používá se přibližně u 85 oblastí politiky.

Hlavní prvky postupu:

  1. Evropská komise předloží návrh Radě EU a Evropskému parlamentu.
  2. Rada a Parlament přijmou legislativní návrh buď ve svém prvním, nebo druhém čtení.
  3. Jestliže tyto dva orgány nedosáhnou dohody po druhém čtení, je svolán dohodovací výbor.
  4. Je-li ve třetím čtení pro oba orgány přijatelné znění návrhu, které bylo schváleno dohodovacím výborem, je legislativní akt přijat.
Řádný legislativní postup

Právní akty EU

Právními akty EU jsou: nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Dle právní formy pak dochází k transpozici do národního práva.

  • Nařízení jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských státech (platí v přijatém znění).
  • Směrnice stanovují závazné cíle, jichž mají dosáhnout členské státy, jimž jsou určeny. Členské státy si mohou zvolit, jaký způsob považují za vhodný k dosažení těchto cílů.
  • Rozhodnutí jsou rovněž závazná v celém rozsahu. Rozhodnutí, která uvádějí, komu jsou určena, jsou závazná pouze pro dané strany.
  • Doporučení a stanoviska jsou nezávazné akty.

Více o právních aktech a legislativním procesu zde.

Ideové základy: Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda (The European Green Deal) je dokument z roku 2019 nastiňující politické iniciativy, které mají EU nasměrovat na cestu k ekologické a spravedlivé transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a cílů Pařížské dohody. Jejím cílem snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Dohoda se zaměřuje na sedm hlavních oblastí: ČISTÁ ENERGETIKA, UDRŽITELNÁ MOBILITA, RENOVACE BUDOV, DEKARBONIZACE PRŮMYSLU & OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ, UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, OCHRANA BIODIVERZITY & EKOSYSTÉMŮ a NULOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ. Klíčovým prvkem je spolupráce mezi unijními státy na všech úrovních: regionální, národní a mezinárodní. Dokument se ale dotýká všech ekonomických sektorů s cílem obnovit biodiverzitu a chránit životního prostředí.

“Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj.
Veškeré příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek.”

Závěry Evropské rady, 12. prosince 2019 (Zelená dohoda byla schválena Evropskou radou, tedy hlavními představiteli evropských států, za ČR premiérem).

Ideové základy: Zelená dohoda pro Evropu

Evropský právní rámec pro klima a Fit for 55

V roce 2021 byly přijaty dva závazné právní rámce, které ukotvují cíle stanovené v Zelené dohodě. Jedná se o Evropský právní rámec pro klima (The European Climate Law, předkládáno jako Evropský klimatický zákon) a balíček legislativní aktů Fit for 55. Evropský právní rámec pro klima je závazný pouze pro Unii jako celek – pro jednotlivé členské státy nestanovuje klimatické cíle, ty si stanovují jednotlivé státy.

Balíček „Fit for 55“ je souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem.

Fit for 55 obsahuje

  • Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): trh s uhlíkem založený na obchodním systému stanovujícím stropy emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích a odvětví výroby energie.
  • Sociální fond pro klimatická opatření: cílem je poskytovat podpůrná opatření a investice ve prospěch domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy.
  • Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), někdy se hovoří o uhlíkovém clu): zaměřuje se na dovoz produktů v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku a dovozci budou muset od roku 2026 na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.
  • Cíle členských států v oblasti snižování emisí: zvýší v dotčených odvětvích (silniční a domácí námořní doprava, budovy, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví) cíl snížení emisí skleníkových plynů na úrovni EU do roku 2030 z 29 % na 40 %
  • Emise a pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví: Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) stanoví pro EU právně vymahatelný závazek snížit emise a zvýšit jejich pohlcování v odvětví využívání půdy a lesnictví.
  • Emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky: zavádí cíle postupného snižování emisí pro osobní automobily a dodávky pro rok 2030 a další období, včetně cíle 100% snížení emisí u nových osobních automobilů a dodávek od roku 2035.
  • Snižování emisí metanu v odvětví energetiky: na klimatické konferenci OSN COP26 v roce 2021 vyhlásila EU ve spolupráci s USA Globální metanový závazek, v rámci něhož se více než 100 zemí zavázalo, že do roku 2030 sníží své emise metanu o 30 % oproti úrovním z roku 2020.

 

  • Udržitelná letecká paliva: cílem návrhu týkajícího se Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU je snížit environmentální stopu odvětví letectví.
  • Dekarbonizovaná paliva v lodní dopravě: cílem Iniciativy pro námořní paliva FuelEU je snížit do roku 2050 intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodí až o 80 %.
  • Infrastruktura pro alternativní paliva: hlavním cílem nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) je zajistit, aby občané a podniky měli přístup k dostatečné síti infrastruktury pro dobíjení nebo doplňování alternativních paliv do silničních vozidel a lodí.
  • Obnovitelné zdroje energie: je dosáhnout do roku 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie ve výši nejméně 32 %, na minimálně 40 %.
  • Energetická účinnost: revidovaná směrnice EU o energetické účinnosti sníží konečnou spotřebu energie na úrovni EU v roce 2030 o 11,7 % ve srovnání s prognózami z roku 2020.
  • Energetická náročnost budov: do roku 2050 by všechny budovy v EU měly vykazovat nulové emise.
  • Balíček opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem: cílem je přejít od zemního plynu na obnovitelné a nízkouhlíkové druhy plynu a podpořit přechod k jejich využívání.
  • Zdanění energie: revize směrnice o zdanění energie (ETD).

Na vlně ESG: Jaká legislativa formuje trendy udržitelnosti

Je důležité si uvědomit, jak obrovský přesah problematika ESG má. Není totiž jen o plnění právních povinností primárními subjekty (zejména dotčené společnosti) vyplývajících z (nejen) unijní legislativy s cílem dojít k uhlíkové neutralitě, ale jde o komplexní balíček mnoha právních a finančních aspektů implementace ESG pravidel, která ovlivňují fungování firem i jednotlivců. Ať už se jedná o plnění smluvních povinností, odpovědnost statutárních orgánů, transakce a due-dilligence či fungování odeběratelsko-dodavatelských vztahů napříč celým dodavatelským řetězcem, ale i financování a investiční strategie, compliance nebo zapojení a informování všech zúčastněných stran (stakeholders).

CSRD (NFRD)

  • Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) je v současnosti hlavním právním předpisem představující legislativní rámec Evropské unie, který zavádí přísnější pravidla pro nefinanční reporting společností. Jejím cílem je zajistit, aby firmy poskytovaly jasné, srovnatelné a ověřitelné informace o svých dopadech na udržitelnost. CSRD nahrazuje předchozí směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive) a výrazně rozšiřuje její rozsah a požadavky.
  • Důležitým principem posuzování a reportování společností je tzv. princip dvojí materiality, jenž zahrnuje faktory pro analýzu vnitřní a vnější materiality. Pro více informací si přečtěte článek: CSRD NFRD a CSSD čím se zabývají směrnice EU o udržitelnosti
Chci vědět více

EU Taxonomie

  • Nařízení k environmentální taxonomii zavádí jednotný systém pro klasifikaci ekonomických aktivit z hlediska jejich dopadu na udržitelnost a životní prostředí. Jejím cílem je poskytnout jasná kritéria, která pomohou určit, zda je investice nebo činnost skutečně ekologicky udržitelná.
  • K dispozici je také Navigátor taxonomie EU, který poskytuje řadu online nástrojů, jež mají uživatelům pomoci lépe porozumět taxonomii EU jednoduchým a praktickým způsobem.

ESRS

Účinné využívání zdrojů a cirkulární ekonomika

Ekonomika EU je velmi závislá na přírodních zdrojích. EU proto stanovuje hlavní cíle v Novém akčním plánu pro oběhové hospodářství a ČR vytvořila svůj Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (definováno 11 prioritních oblastí) a Akční plán cirkulární Česko 2040 jako implementační dokument Strategického rámce (Co je akční plán ČR pro cirkulární ekonomiku).

Cirkulární politiky se zaměřují na:

  • Navrhování udržitelných výrobků
  • Posílení práv spotřebitelů
  • Obaly
  • Plasty
  • Textil
  • Stavebnictví
  • Elektronika a IT
  • Odpady
  • Druhotné suroviny

V tomto článku najdete seznam nejdůležitějších nařízení, směrnic a strategií, zaměřených na aplikaci cirkulární ekonomiky v praxi.

Biodiverzita a životní prostředí

Dopady na životní prostředí a biodiverzitu jsou silně propojeny s udržitelnými dodavatelskými řetězci, ale také se zemědělstvím. EU ve svých politikách reaguje na znepokojivá čísla týkající se současného stavu přírody.

Hlavní legislativa spojená s tématech ochrany životního prostředí:

ESG letem světem

Vedle hlavních právních předpisů upravující povinnosti ESG a nefinančního reportingu, které stanovují pravidla chování a povinnosti dotčených subjektů primárně v obecné rovině, vzniklo a stále vzniká velké množství legislativy, strategií a plánů a zaměřující se na dílčí odvětví a ESG spojená témata.