Akční plán pro ocel a kovy: Evropská komise představila Akční plán pro ocel a kovy, který má za cíl posílit konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu a zajistit jeho budoucnost. Evropský ocelářský průmysl má zásadní význam pro evropskou ekonomiku, protože poskytuje vstupy pro kritická odvětví, jako je automobilový průmysl, čisté technologie a obrana. Akční plán má: zajistit cenově dostupné a bezpečné dodávky energie pro toto odvětví; zabránit úniku uhlíku; rozšířit a chránit evropské průmyslové kapacity; propagovat cirkularitu; snižovat rizika spojená s dekarbonizací a chránit pracovní místa v tomto sektoru.
21. březen jako světový den ledovců: Ledovce jsou strážci budoucnosti planety Země a slouží jako kritické zásobárny sladké vody. Poskytují vodu milionům lidí, regulují hladinu moří a podporují biologickou rozmanitost. Riziko pro ně představují rostoucí globální teploty, způsobující jejich alarmující ústup, což vede k nedostatku vody, zvyšování hladiny moří a zvyšuje pravděpodobnost přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo sesuvy půdy. OSN vyhlásila rok 2025 Mezinárodním rok ochrany ledovců. Věděli jste, že se předpokládá, že do roku 2050 zmizí ledovce na třetině současných lokalit? A že na tání ledovců a sněhu jako na klíčovém zdroji sladké vody závisí více než 2 miliardy lidí, což odpovídá počtu obyvatel Číny a USA dohromady? Klíčové informace o ledovcích najdete zde.
Boj proti plýtvání potravinami v Česku: Za loňský rok se díky potravinovým bankám podařilo zachránit 16 600 tun potravin a drogerie, z toho 8 800 tun pocházelo z obchodních řetězců. To představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Potravinové banky pomohly na 430 tisícům lidí v nouzi a ukázaly svoji nezastupitelnou roli nejen v boji proti plýtvání potravinami, ale i poskytování pomoci potřebným. Jsou podporovány také ze strany státu, konkrétně Ministerstvem zemědělství (MZe), Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).
Odstraňování oxidu uhličitého je třeba odpovědně škálovat: Co to ale znamená v praxi? Na to přináší odpovědi článek od World Resource Institute (WRI), kde se mimo jiné píše, že odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry bude nezbytné jako doplněk k úsilí o zásadní snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století, aby se zabránilo dalšímu bezprecedentnímu oteplování Země. Existují však různé obavy, jako je rizika zpoždění snižování emisí nebo potřeba přesnějšího měření čistých přínosů těchto projektů pro klima a dopady na vodu, půdu, biodiverzitu, ekosystémy, zdraví a kvalitu vzduchu.
2024: Více než 150 „bezprecedentních“ klimatických katastrof: Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organisation, WMO), spadající pod OSN, vydala zprávu o stavu globálního klimatu za rok 2024. Zpráva konstatovala, že loňský rok byl nejteplejší rok za 175 let pozorování a zdůraznila obrovské hospodářské a sociální otřesy způsobené extrémním počasím, stejně jako dlouhodobé dopady rekordního oteplení oceánů a zvyšování hladiny moří. Mezi nejčastější extrémy patřily vlny veder, povodně, sucho a povětrnostní události.
