Akční plán pro automobilový průmysl: Evropská komise představila akční plán na podporu inovací, udržitelnosti a konkurenceschopnosti v automobilovém průmyslu. Plán se zaměří na pět klíčových priorit: 1) inovace a digitalizace, 2) přechod na čistou mobilitu, 3) zajištění konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelského řetězce, 4) zlepšení dovedností a řešení sociálního rozměru, 5) zaručení rovných podmínek a konkurenceschopného podnikatelského prostředí. Evropská komise také navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou plnit stanovené emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Reakce českých politiků nabízí ČT24.
Poslanci schválili LEX OZE III: Poslanci potvrdili opatření odmítnuté Senátem, které má ušetřit peníze na podporované zdroje obnovitelné energie. Projednávaná novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Upravuje také flexibilitu. Předlohu zákona návrhu teď dostává do rukou prezident. Proč jsou některé části předlohy diskutabilní, se dočtete na portálu Obnovitelně.cz.
Senát schválil Zprávu o životním prostředí 2023: Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Na druhou stranu rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. Intenzivní využívání krajiny pak narušuje její funkce a způsobuje snižování pestrosti druhů živočichů i rostlin. Pokračuje úbytek ptáků, kteří jsou hlavním ukazatelem biologické rozmanitosti lesů a zemědělských oblastí.
Uzavření jednání o biodiverzitě v rámci COP16: Jednání o biologické rozmanitosti na konferenci COP16, navazující na předchozí výsledky jednání COP16 v kolumbijském Cali v říjnu 2024, oficiálně skončila. Zastoupené země se dohodly na strategii, která má do roku 2030 zvýšit financování biologické rozmanitosti na 200 miliard dolarů ročně. Země rovněž přijaly monitorovací rámec pro sledování pokroku při plnění cílů Globálního rámce pro biologickou rozmanitost (Global Biodiversity Framework), včetně cílů chránit 30 % světové půdy a vody a obnovit 30 % degradovaných ekosystémů do roku 2030.
Celkové množství mořského ledu dosáhlo v únoru „historického minima“: Podle vědců z Evropské služby pro klimatické změny Copernicus klesl v únoru celosvětový objem mořského ledu na rekordně nízkou úroveň, což je příznakem atmosféry znečištěné znečišťujícími látkami, které ohřívají planetu. Tuto zprávu pak označili za „obzvláště znepokojivou“, protože led odráží sluneční světlo a ochlazuje planetu. Vědci již na začátku února zaznamenali extrémní tepelnou anomálii na severním pólu, která způsobila, že teploty stouply o více než 20 °C nad průměr a překročily hranici pro tání ledu.
