14. 6. 2024 Redakce 2 minuty čtení

Studie Food-waste v ČR a ve světě: Češi se úspěšně učí zachraňovat jídlo, které by se jinak vyhodilo

Plýtvání s potravinami je celosvětovým problémem, který v posledních letech nabírá enormních rozměrů. Každoročně se dle údajů Organizace pro výživu a zemědělství vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin, která se 8 % podílí na produkci emisí CO2. Jen Evropané pak ročně vyhodí přes 153 milionů tun potravin v hodnotě přibližně 143 miliard. Každý Čech dle informací MŽP ročně vyhodí 91 kg potravin a za celou ČR jde o 1,9 milionu tun ročně.

Studie Food-waste v ČR a ve světě: Češi se úspěšně učí zachraňovat jídlo, které by se jinak vyhodilo

Studie Food-waste v ČR a ve světě: Češi se úspěšně učí zachraňovat jídlo, které by se jinak vyhodilo
Zdroj: Pexels.com

I proto se food-waste stává zásadním globálním tématem. V Česku si platformy na záchranu jídla v posledních letech vydobyly stabilní pozici a objem jídla, který zachrání, každým rokem výrazně roste. Dokládají to data z platformy Nesnězeno, která je průkopníkem v anti food-waste řešení v České republice.

Plýtvání jako celosvětový problém

Food-waste problém se netýká jen vyspělých zemí, ale je celosvětový a nezaostává v něm ani Česká republika. Dle dat Ministerstva životního prostředí každý Čech ročně vyhodí 91 kg potravin a za celou ČR jde o 1,9 milionu tun ročně. Jídlo vyhazuje 75 % českých domácností, přičemž potravinový odpad tvoří jednu třetinu veškerého odpadu v domácnostech. Do boje proti plýtvání tak vyrážejí anti food-waste platformy, které hledají efektivní cesty, jak zachránit co nejvíc vyprodukovaných potravin.

Češi se postupně učí neplýtvat a zachraňovat nesnězené jídlo

Z dat anti food-waste platformy Nesnězeno vyplývá, že Češi již zachránili v ČR přes 650 tun potravin v celkové hodnotě bezmála 52 milionů Kč (v rámci 500 tisíc balíčků potravin). Čtvrtinu prodaných balíčků na platformě Nesnězeno tvoří jídla z restaurací, 18 % pekárny, 27 % obchody s jídlem, 20 % kavárny a 7 % pak cukrárny. Ze 72 % se na plaftormě nabízejí zpracované potraviny. V 54 % dodávají balíčky jednotliví podnikatelé a podniky, 46 % pak pochází z řetězců. Mezi nejaktivnější česká zapojená města patří Praha, Brno a Plzeň, pětici pak uzavírá Ostrava a Olomouc.
Aplikaci Nesnězeno, která se v roce 2022 spojila s maďarským Munch, používá již přes 2 miliony uživatelů v Česku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku, kde celkem zachránili 2,5 milionu balíčků potravin, které by se jinak vyhodily. Platforma již čítá nabídky od více jak 3 500 partnerů.

Počet zapojených společností a značek roste

K anti food-waste platforfmě se v Česku připojuje stále více značek včetně obchodních či kavárenských řetězců. V rámci partnerství s Penny Česká republika nabízí zlevněné jídlo na Nesnězeno už 200 prodejen v ČR. Ve spolupráci se Starbucks pak během čtyř let platforma zachránila už 35 000 balíčků s neprodaným jídlem. Do programu se zapojil i hotel Hilton, pekařství Paul, La Donuteria, Minit, Forky’s, Trdlokafe, Cukrářství Martinák nebo Goodlok a mnoho dalších.

Projekty v ČR, které bojují proti zbytečnému plýtvání

Kromě platformy Nesnězeno bojují proti plýtvání také další anti food-waste programy. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti, jak správně zacházet s potravinami. Cílem je odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti, jak můžou rozumně a přátelsky ke zdrojům nakládat s potravinami. Český systém vratných obalů na jídlo Rekrabičky umožňuje zabalit jídlo a pití z restaurací, kantýn a kaváren do vratného a znovupoužitelného obalu.