3. 9. 2024 Redakce 2 minuty čtení

Mobilita jako služba: ve světě už nejde jen o píseň budoucnosti

Platformy zaměřené na mobilitu jako službu se stávají trendem nízkouhlíkového cestování a fungují v mnoha státech. Aby tento systém však fungoval, je zapotřebí tří klíčových aspektů: silné politické priority, spolupráce zainteresovaných aktérů a formu odměny za udržitelné chování.

Mobilita jako služba: ve světě už nejde jen o píseň budoucnosti

Mobilita jako služba: ve světě už nejde jen o píseň budoucnosti
Zdroj: Future Mobility Finland

O co se jedná

Mobilita jako služba (Mobility as a Servis / MAAS) je už v zahraničí hojně skloňovaný termín. Zahrnuje integraci různých forem cestování a představuje atraktivní a efektivní alternativu osobní automobilové dopravě, jejíž nárůst v mnoha městech představuje stále složitější problém. Je mimo jiné také odpovědí na iniciativy měst, které zakazují vjezd do svých center autům se starými (dieselovými) motory. Mobilita jako služba v praxi vypadá tak, že cestující zkombinuje veřejnou dopravu, taxi, sdílené kolo nebo sdílenou motorku. Platforma MAAS by měla fungovat jako aplikace nejen pro plánování trasy, ale i pro její jednoduché zaplacení, případně předplacení. Zároveň musí jít ruku v ruce s digitalizací, jak už jsme psali v tomto článku.

Mnoho zemí proto realizuje pilotní projekty a pomáhá designovat platformy MAAS tak, aby fungovaly k maximální spokojenosti svých uživatelů. Mobilitu jako službu testují již v Austrálii, Belgii, Číně, Finsku, Japonsku, Nizozemsku, Spojeném království, Spojených státech, Singapuru nebo ve Švédsku. European Platform on Sustainable Urban Mobility Plans také vydala již v roce 2019 příručku na téma mobility jako služby a plánování udržitelné městské mobility.

Zelený Peking?

World Resource Institute v jednom ze svých článků informuje o fungování mobility jako služby v Pekingu, kde probíhá pilotní projekt od roku 2019. Mobilní aplikace MAAS tam funguje tak, že cestující zadá místo odjezdu a destinaci a aplikace mu zobrazí různé cestovní možnosti, včetně cen a  důležitých informací. Denně aplikaci využívá na 4,5 milionu lidí, což je téměř čtvrtina obyvatel Pekingu. Za počátečním úspěchem stojí tři klíčové aspekty. Za prvé, politická nízkouhlíková strategie pro mobilitu na úrovni města i státu v rámci další pětiletky. Za druhé, na službě spolupracuje jak vedení města, veřejní i soukromí dopravci, poskytovatelé dat a technologií, výzkumné instituce i sami uživatelé. Za třetí, uživatelé dostávají odměnu v podobě nákupních voucherů nebo slev na veřejnou dopravu.

MAAS v Česku

Mobilita jako služba už není neznámým pojmem ani u nás. Věnuje se mu například Akademie městské mobility. V Praze a Středočeském kraji mohou cestující využít aplikaci PID Lítačka, která nabízí vyhledání trasy včetně využití sdílených kol, koloběžek nebo sdílených aut. Jízdenky je ovšem zatím třeba nakupovat jednotlivě. Nespornou výhodou, kterou PID uvádí, je také fakt, že: “Vyhledávač využívá informace o zpoždění a aktuální poloze spojů v reálném čase, což pro cestující znamená, že zobrazuje přestupy s garancí času. Mají tak dostatek času na přestup i do spojů, které by podle jízdního řádu nestíhali.” Pro mnoho cestujících je to zatím novinka, se kterou se pomalu seznamují. 

Co by nám mělo být dále inspirací? Osm principů plánování udržitelné městské mobility:

  1. Mít plán udržitelné mobility
  2. Připravit dlouhodobou vizi a implementační plán
  3. Mít nástroj na hodnocení realizace plánu
  4. Rozvinout integrovaný transportní systém 
  5. Spolupracovat napříč sektory a organizacemi
  6. Zahrnout obyvatelsko a důležité aktéry
  7. Zajistit monitoring a evaluaci
  8. Zajistit kvalitu služby