Známý pojem ESG obsahuje tři pilíře. Environmentální, který se skrývá za písmenem E, řeší svůj dopad na životní prostředí a je diskutován nejvíce. Pilíř G, celým názvem Governance, zajišťuje transparentnost a dodržování předpisů firmy. Relativně nejméně skloňovaným pilířem je Social, alias S. Ten odkrývá to, jaký přístup má firma ke svým zaměstnancům – zda myslí na jejich zdraví, bezpečnost i vyváženost pracovního a osobního života. Do sociální roviny spadá i rozvoj lidského kapitálu a vzdělávání zaměstnanců. Důležitá je zároveň i rozmanitost na pracovišti či dodržování pracovních standardů. Sledování sociálního dopadu je také důležité mimo firmu – ať už se jedná o zákazníky, či další stakeholdery. A právě sociální aspekty udržitelnosti byly hlavním tématem dalšího webináře od Komerční banky.
Pusťte si záznam celého webináře zde.
Komerční banka od klientů informace týkající se ESG již vyžaduje
Primárním úkolem banky je financování. Za loňský rok Komerční banka uzavřela smlouvy za 22 miliard korun nových investičních úvěrů, které byly určeny na projekty přínosné z hlediska ESG, a nich ¼ směřovala do sociální oblasti. Jedná se například o úvěry do nemocnic, sociálního bydlení nebo do školství. Do části S spadá v rámci bank i bezpečnost klientských dat. V dnešní době rostou například podvodné transakce na kartách. Souvisí to i s tím, že meziročně se na internetu platí až o 40 % více. Komerční banka má sofistikovaný proces hlídání a monitorování těchto podvodů.
„Oblast S bude jenom stoupat, proto doufám, že se nám podaří určitá standardizace, aby každá banka nepokládala stejnému klientovi ty stejné otázky, které potřebujeme znát k investování a poskytování úvěrů,“ vyjadřuje se k poskytování úvěrů v sociální oblasti Jitka Haubová, provozní ředitelka a členka představenstva Komerční banky.
„Aktivity sociální udržitelnosti by se měly obvykle odvíjet od jádrového byznysu společnosti,” říká Pavel Štern, ředitel programů v alianci Byznys pro společnost, a zdůrazňuje, že právě propojení sociálních priorit s hlavním byznysem firmy přináší výrazně pozitivní výsledky. Mezi jednu z jejich iniciativ Byznysu pro společnost patří například Charta Diverzity, které je Komerční banka aktivním signatářem. Mezi další pořádané akce se sociálním dopadem patří i Národní potravinová sbírka. Jak sám Štern říká, firmy zajímají témata spojená s lidmi a lidským kapitálem, proto jsou tyto dobročinné aktivity spojené se společenskou odpovědností vhodné k zapojení.
Nezapomínejme jako odběratelé řešit sociální udržitelnost i v dodavatelských řetězcích
Rizik, která jsou s nákupy spojená, je celá řada. Toto téma více rozebral Adam Gromnica, expert projektu odpovědné veřejné zadávání Ministerstva práce a sociálních věcí. U nakupování nejde jenom o to, abychom hospodárně nakoupili, ale také abychom věnovali pozornost dodavatelskému řetězci a nepodporovali svými zakázkami špatné pracovní podmínky či zhoršování stavu životního prostředí. Nově se tomuto tématu věnuje i zákon o zadávání veřejných zakázek, který dbá na to, aby se dodržovaly zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací.
Jednou z oblastí nákupu, kde je důležité řešit rizika sociálních dopadů, jsou stavební práce. Často totiž můžeme narážet na problémy nelegálního zaměstnávání, porušování pravidel bezpečnosti práce nebo obecně špatných pracovních podmínek. Velký problém také může nastat u dodávek ze třetích zemí, jako je tomu u textilu. Špatné pracovní podmínky jsou reálným sociálním rizikem v továrnách při šití i na poli při pěstování bavlny. Pokud se tato sociální rizika v dodavatelském řetězci neřeší, může to mít významný dopad na reputaci firmy a hodnotu značky.
Příklad dobré praxe? Lidl!
Jako CSR specialistka za společnost Lidl na webináři vystoupila i Eliška Froschová Stehlíková a představila, jak k sociální udržitelnosti přistupují v Lidlu. Ten je z velké míry založen na lidech a na nákupech. Témat S, která tak Lidl řeší, je hodně. Samotný podnik má stanovený „Model odpovědnosti“ – jedná se o témata, která Lidl v jejich podnikání zajímají a ke kterým přistupují s určitou odpovědností. Dokumentem, který vymezuje hlavní témata zodpovědnosti, je dokument „Prohlášení skupiny Schwarz o dodržování lidských práv” a Etický kodex. Lidl si navíc ke zprávám o Udržitelném rozvoji dělá každý rok „stakeholder dialog“, ve kterém se hlavních zástupců ptají na témata k Modelu odpovědnosti. Zajímavým zjištěním se může zdát, že sociální otázky zajímají pouze ty, kteří jsou jejím centrem, tedy zaměstnanci, ale například zákazníky již méně.
