Wellbeing ve firmách jako součást ESG kritérií a společenské odpovědnosti firmy

Doba čtení   2 min
Sdílet

Mít se dobře znamená pro zaměstnance nejen výši výplaty, ale také dobré prostředí uvnitř firmy. Právě to bude hodnotit i jeden z pilířů ESG kritérií. Metodika pro měření wellbeingu ve firmách však teprve vzniká. Průkopníkem by mohl být projekt SocioRating s Indexem identifikace. Ten dokazuje, že finanční zdraví firmy a spokojenost zaměstnanců jsou úzce propojené.

Wellbeing ve firmách jako součást ESG kritérií a společenské odpovědnosti firmy
Zdroj: Unspash, Brooke Cagle

Co se skrývá pod zkratkou ESG?

ESG kritéria jsou novou formu reportingu, která si klade za cíl sledovat ukazatele společenské odpovědnosti ve firmách. Zkratka ESG definuje oblasti, které se budou v reportingu řešit – tedy odpovědnost environmentální, společenskou a způsob řízení firmy (z angl. governance).

Zatímco pro měření dopadů na životní prostředí nebo formu řízení firmy vznikají poměrně jasné metriky, sociální dopad firmy, reprezentovaný písmenem S, není tak jednoduché definovat, natož měřit. Pokud skutečnost zjednodušíme, můžeme se v podstatě bavit o wellbeingu ve firmách, tedy zda se zaměstnanci cítí ve firmě dobře, nebo ne. A tím se zabývá například projekt SocioRating se svým Indexem identifikace.

Jak měřit wellbeing ve firmě?

SocioRating vyvinul metodiku, kterou lze použít k měření spokojenosti zaměstnanců v jakékoliv firmě. Pomocí nástroje Indexu identifikace zjišťují, jak se daří vnitřnímu životu firmy. K tomu používají tzv. sociologickou teorii sociální identity.

Ta vychází z předpokladu, že každý z nás chce mít dobrý obraz o sobě i sám před sebou. Jedná se tedy o vnímanou vlastní image, její součástí je i identifikace se sociální skupinou, které jsme součástí. Například s organizací, ve které pracujeme.

Právě Index identifikace ukázal pomocí empirických dat, že taková identifikace s firmou dokáže podstatně snížit fluktuaci zaměstnanců. Zvýší-li se totiž pocit identifikace zaměstnance s firmou o přibližně 30 %, klesne fluktuace o cca 60 %.

Dobrý wellbeing zajistí i zdravější finance firmy

Právě s vysokou fluktuací má v českém prostředí potíže řada start-upů. Dle statistik se totiž v začínajících firmách mnohdy nedbá právě na vnitřní prostředí firmy. V dlouhodobém horizontu tak výhody rychlého kariérního růstu nebo flexibility v řešení pracovních úkolů zdaleka nevyváží negativní atributy, jakými jsou vysoké nároky, stres nebo horší finanční podmínky. Řada zaměstnanců pak dojde k syndromu vyhoření, se kterým se v českém prostředí potýká až 20 % produktivní populace. To může být velmi negativně hodnoceno v již zmíněném ESG reportingu, který by se měl od roku 2026 týkat i malých a středních firem.

Zatímco povinnost sestavování ESG reportingu je většinou firmami prozatím vnímám negativně a mnozí tápou, jak jej pojmout, je dobré si uvědomit, že se nejedná jen o nesmyslnou byrokracii. Ač s reportováním budou mít firmy skutečně administrativní práci navíc, poskytnout jim ukazatele jako Index identifikace také cenné informace. Péče o vnitřní život firmy se v dlouhodobém hledisku totiž pozitivně podepisuje i do finančního zdraví firmy, jak ukázala studie společnosti 15Five. Firmy, kde se zaměstnanci identifikují s firemní kulturou, mají totiž až o 20 % vyšší tržby. Wellbeing se tak začíná ukazovat jako efektivní péče o celkové zdraví firmy.

Chcete dostávat newsletter?

Zanechte nám svou emailovou adresu a my vám budeme každé 2 týdny
posílat souhrn aktualit a příkladů dobré praxe ze světa udržitelného rozvoje.

Formulář je chráněn reCAPTCHA a zásadami ochrany osobních údajů smluvními podmínkami společnosti Google.