Nefinančními reporty se v roce 2020 zabývalo 72 % investorů, tedy asi o 40 % větší množství subjektů než v roce 2018. Podle statistik EY je vidět, že prostředí nefinančního výkaznictví stojícího zejména na principech ESG se vyvíjí rychlým tempem, a vzhledem ke klimatickým změnám a dalším environmentálním problémům bude i do budoucna nabývat na pozornosti. Shrňme si tedy, k čemu nefinanční report slouží, co by měl zahrnovat a jak ho správně sepsat.
Nefinanční výkazy se postupně dostávají na podobnou úroveň důležitosti, kterou už několik desetiletí v podnikatelském prostředí zastávají výkazy finanční. Ty si prošly různými etapami od dobrovolné aktivity přes povinnou činnost až do fáze vysoce standardizovaného procesu. Podobnou linkou prochází i nefinanční reporting, a podle všeho ho čeká daleko rychlejší průběh. Podniky potřebují informace o své činnosti, a to obchodní, sociální i environmentální. Finanční i nefinanční výkazy by tak měly být propojené a poskytovat ucelený a komplexní přehled o aktivitách, výsledcích i důsledcích pro byznys, osoby s ním spojené, společnost i životní prostředí.
Povinnost nefinančního reportingu
V prosinci 2014 přijal Evropský parlament směrnici 2014/95/EU o nefinančním výkaznictví, která je součástí širší iniciativy Evropské unie zaměřené na společenskou odpovědnost podniků. Od 1. ledna 2017 jsou tak společnosti veřejného zájmu s 500 a více zaměstnanci povinny obsáhnout nefinanční výkaz ve zprávě o hospodaření. Cílem je propojit ekonomickou výkonnost podniku se sociální spravedlností a kvalitou životního prostředí. V tuto chvíli ze směrnice nevyplývá povinnost ověřování správnosti zveřejněných údajů, některé firmy to ale dělají dobrovolně z důvodu zpětné vazby, porovnání s konkurencí nebo z potřeb vyvolaných samotnými uživateli. Výhledově, resp. rámcově od roku 2026 se plánuje nastavení procesu pravidelného auditu.
Nefinanční výkaznictví obsahuje environmentální a sociální aspekty, oblast zaměstnanců a lidských práv, protikorupční a úplatkářská opatření, popis obchodního modelu, výsledky a politická rizika v uvedených otázkách i nejrůznější politiky uplatňované řídicími a dozorčími orgány.
Proč je dobré reportovat
Kontext podnikání se proměňuje, musí se tedy změnit i samotné firmy. Což je i důvod, proč řada z nich k nefinančnímu reportingu přechází na dobrovolné bázi. Krátkodobé a velmi úzké zaměření na zisk už nevyhovuje dnešním potřebám. Tento princip ignoruje způsob jeho dosažení i případné následky pro lidi a planetu – vyčerpání přírodních zdrojů, znečištění vody, vzduchu a půdy, ztráta biologické rozmanitosti, klimatické změny, ale třeba i lidská práva a nerovnost příjmů. ESG strategie a na nich postavené reportingy rozšiřují podnikatelskou perspektivu a zohledňují všechny zmíněné aspekty.
Jaké interní a externí přínosy plynou firmám, které přistoupí k budování udržitelné firemní strategie a nefinančnímu reportingu? Mezi ty hlavní patří:
- kvalitnější produkty a procesy,
- zefektivnění procesů, snížení nákladů a zvýšení efektivity,
- získání nových zákazníků a udržení těch stávajících,
- zlepšení hodnoty pro akcionáře,
- větší atraktivita pro investory,
- schopnost přilákat nejkvalitnější zaměstnance,
- lepší vztahy s regulačními orgány a zákonodárci,
- schopnost identifikovat a řídit reputační rizika,
- větší porozumění rizikům a příležitostem,
- nové příležitosti k financování,
- zlepšení pověsti a věrnosti značce.
Výhodou podniků, které vykazují své nefinanční informace, je, že díky tomu vrhají na společnost a její image skvělé světlo, jejich transparentnost zvyšuje jejich kredibilitu a důvěru jak u svých zákazníků, tak u bank či investorů. Nefinanční reporting je také považován za důležitý manažerský nástroj. Firmy mohou rovněž na základě pozitivního nefinančního reportingu získat výhodnější financování nebo si usnadnit cestu v hledání investora.
V navazujícím článku se budeme věnovat praktické lince – Jak na nefinanční reporting.
