EU Taxonomie je nástroj, který stanovuje kritéria udržitelnosti a umožňuje tak klasifikaci ekonomických aktivit. Toto klasifikační schéma vzniklo s cílem nasměrovat kapitál do nízkouhlíkových a bezemisních projektů tak, aby Evropská unie do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality. Zároveň stanovuje rámec pro zveřejňování informací o aktivitách v oblasti udržitelnosti způsobem, který má být transparentní a srozumitelný jak pro finanční instituce, tak pro širokou veřejnost. V článku se blíže věnujeme klíčovým dopadům, které EU Taxonomie přináší.
Na koho se vztahuje EU Taxonomie?
Povinnost reportovat dle EU Taxonomie platí od roku 2021 pro společnosti, které spadají do působnosti směrnice NFRD o nefinančním výkaznictví. Jedná se zejména o velké společnosti veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, například banky a pojišťovny nebo společnosti kótované na burze. Oblast působnosti se však rozšíří na všechny společnosti, na které se od roku 2025 vztahuje novější směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování.
Jaké jsou dopady EU Taxonomie?
Velké průmyslové podniky kótované na burze s více než 500 zaměstnanci musí zveřejňovat informace o tom, jaký podíl na celkovém obratu, investičních a provozních výdajích tvoří aktivity, které jsou v souladu s Taxonomií. Finanční instituce pak musí reportovat, do jaké míry jsou jejich aktiva a finanční portfolia v souladu s Taxonomií. Při reportingu jsou tak závislé na vykazovaných datech dalších stran, většinou průmyslových podniků.
Dopady taxonomie na podnikání jsme se zabývali také v našem webináři.
Co vyplývá z analýzy zveřejněných dat?
Společnost PwC prováděla analýzu reportovaných dat dle EU Taxonomie za rok 2023. Z reportu vyplývá, že odvětví vykazují značně rozdílné výsledky. Automobilový průmysl, sektor energetiky, surovin a nemovitostí vykazuje nejvyšší podíly ekonomických činností v souladu s Taxonomií, zatímco maloobchod a sektor zdravotnictví vykazuje nejnižší kompatibilitu.
Klíčovým zjištěním analýzy také je, že reporting dle EU Taxonomie u analyzovaných společností a institucí stále do značné míry postrádá transparentnost a srovnatelnost. Kvalita a srovnatelnost údajů jsou nízké dokonce i v rámci konkrétních odvětví, a to hlavně z důvodu měnící se metodiky použité při hodnocení aktivit. Z reportu navíc vyplývá, že 23 % ze zkoumaných finančních institucí neuvádí podrobnosti výpočtu.
Toto zjištění je problematické z toho důvodu, že reporting dle Taxonomie je důležitou referencí hlavně pro akcionáře a investory, kteří na základě těchto dat mají dělat informovaná rozhodnutí. Aby však reporting dle Taxonomie byl pro tuto skupinu stakeholderů užitečný, musí být údaje porovnatelné. K tomu je třeba, aby nefinanční společnosti optimalizovaly sběr a zpracování dat a finanční instituce zajistily větší standardizaci svých metod výpočtu.
