Regulace CBAM (nařízení o uhlíkovém vyrovnání na hranicích) již brzy zasáhne dovozce výrobků ze třetích zemí s vysokou uhlíkovou stopou, jako je ocel, hliník, železo, cement a další. Důvodem je snaha EU minimalizovat u dovozců obcházení přísných emisních limitů. Seznam výrobků, na něž se nařízení CBAM vztahuje, se pravděpodobně bude dále rozšiřovat. Tento článek analyzuje předpokládané dopady CBAM na firmy, včetně nové administrativní zátěže, finančních důsledků a v neposlední řadě dopadů na ESG a nefinanční reporting.
Zboží a sektory, které zasáhne CBAM regulace
Nařízení CBAM identifikuje výrobky, jejichž dovoz podléhá „uhlíkovému clu”. Dle nařízení se jedná o výrobky a výrobní komponenty, jejichž výroba je uhlíkově náročná a tudíž tyto výrobky představují největší riziko úniků uhlíku. Patří sem ocel, hliník, železo, cement, vodík, elektřina, hnojiva. Příloha č. 1 nařízení pak konkrétně definuje druhy a kódy výrobků podléhající regulaci. Např. pokud jde o železo, nařízení jmenuje polotovary jako plechy, tyče, železné konstrukce, dveře, sloupy, zábradlí atd. Obdobné specifikace druhů a kódů zboží jsou obsažené v kapitolách pro další uhlíkově náročné výrobky.
Dopady CBAM na firmy
Jak jsme popsali v předchozím článku, nařízení CBAM vstoupilo v platnost v květnu tohoto roku. Od 1. října 2023 do konce roku 2025 začne přechodná fáze, kdy se bude aplikovat jenom část jeho ustanovení. Plná účinnost všech ustanovení včetně finančních povinností se plánuje až v roce 2026.
Tady je několik předpokládaných dopadů CBAM na firmy, které níže v článku stručně analyzujeme:
- administrativní zátěž navíc,
- právní dopady,
- finanční dopady,
- dopady na ESG a nefinanční reporting.
O čem je CBAM regulace a na koho se bude vztahovat?
Administrativní a právní dopady CBAM
Do roku 2026 budou spojeny hlavně s povinností dovozce vykazovat emise skleníkových plynů obsažené v dovezeném zboží – respektive množství uhlíku, které vzniklo jejich výrobou (tzv. embodied carbon). Dovozci budou muset tyto emise monitorovat a reportovat přímo Evropské komisi. Pro jasnější představu, hlavní data obsažená ve čtvrtletní zprávě CBAM (článek 35 nařízení) jsou:
- množství importovaného zboží v tunách (u elektřiny v megawatthodinách),
- jednotkové emise CO2 tohoto zboží
- a případně uhlíkovou daň splatnou v zemi původu, pokud je zavedena.
V případě, že výrobce nebude schopen měřit a dodat přesné informace o množství emisí, které vznikly v důsledku výroby zboží, uplatní se obecné pravidlo – použijí se oficiální data naměřena u největších znečišťovatelů z daného regionu. Firmy tedy budou muset vytvořit interní procesy, které jim umožní transparentní sběr těchto nových dat od svých dodavatelů z třetích zemí. Podniky si například budou muset vyčlenit personální kapacity ve svých týmech na reporting CBAM a určit zaměstnance, kteří budou za tuto agendu odpovědni včetně komunikace s celními úředníky apod.
Ve většině případů bude vhodné smluvně upravit novou povinnost dodavatele odevzdávat data o uhlíkové stopě objednaných výrobků, a to v rozsahu a kvalitě, kterou evropská CBAM legislativa vyžaduje. Užitečné bude smluvně zachytit také kontrolní mechanismy, které dovozcům umožní pravidelně kontrolovat správnost a aktuálnost těchto dat. Nespolehlivost partnera při reportingu totiž povede k rizikům vzniku sankcí přímo na straně dovozce.
Podívejte se na webinář „Jak měřit uhlíkovou stopu ve firmě?“
Finanční dopady CBAM
Finanční náklady se vážou hlavně na povinnost nákupu CBAM certifikátů. Dle aktuálně dostupných informací tato povinnost firmám vznikne až v roce 2026. V případě neplnění povinností hrozí dovozcům finanční sankce, přičemž tyto pokuty se vztahují i na porušení reportingových povinností, které začínají platit již v přechodovém období od podzimu tohoto roku.
ESG a CBAM – jak spolu souvisejí?
CBAM úzce souvisí s měřením a reportováním uhlíkové stopy podniku, což patří mezi povinná témata v rámci pilíře „E” nefinančního reportingu ESG. Emise dodavatelů z třetích zemí patří do kategorie nepřímých emisí (tzv. Scope 3), které vznikají jako důsledek podnikatelských aktivit firmy – dovozce. Data, které firma získá za účelem plnění regulace CBAM, tak může využít při tvorbě nefinančního reportingu a samozřejmě v kontextu celkové ESG strategie.
CBAM – jak se mají firmy připravit?
V první řadě firmy – dovozci z třetích zemí – musí zjistit, zda se CBAM regulace vztahuje na výrobky, které dovážejí. Poté, co firma identifikuje zboží, které spadá pod „uhlíkové clo”, může pokračovat úpravou smluvních vztahů v rámci dodavatelského řetězce a nastavením interních procesů pro reporting, platby CBAM atd. Doporučení pro první kroky jsme stručně popsali v odstavci o administrativních a právních dopadech CBAM. Příslušná CBAM legislativa je v dynamickém vývoji, takže bude pro firmy nutné sledovat průběžně její změny. To se týká zejména okruhu zboží, na něž dopadá „uhlíkové clo”, jelikož Evropská unie plánuje postupně tento okruh rozšiřovat.
