Jedním z aktuálních příkladů, jak Green Deal už nyní mění podobu jednotlivých evropských ekonomik, je tzv. Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), jehož finální podoba by měla být jasná teprve v nejbližší době. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by po schválení měl automaticky platit v rámci celé Unie s přechodným obdobím do konce roku 2026 a měl by postupně snižovat emisní povolenky pro vývozce do EU až k nule.
Na pátém cirkulárním Hotspotu se diskutovalo také o dekarbonizaci těžkého průmyslu. V tomto ohledu je pro Českou republiku cirkulární ekonomika naprosto klíčová. Podle mezinárodních analýz i čerstvé studie INCIEN (Institutu Cirkulární Ekonomiky) má potenciál snížit emise některých evropských průmyslových sektorů do roku 2050 až o 60 %.
Tady je potřeba upozornit, že firmy, které nezainvestují do udržitelných řešení v blízké době, mohou mít do budoucna problémy se zajištěním financování. Pro investory je cirkulární ekonomika nyní velmi atraktivní – je totiž jedním ze šesti cílů Taxonomie EU. Dá se tedy očekávat, že do udržitelných aktivit a projektů bude směřovat stále více kapitálu, jak zmiňuje Petr Novotný, hlavní konzultant INCIENu.
Co ale pro firmy nová Taxonomie EU znamená? Společnosti nemusí naplňovat kritéria, která Taxonomie EU v udržitelnosti stanovuje. Jediné povinnosti, které firmám z Taxonomie vznikají, se týkají reportingu. Ben Hague vysvětlil, že se jedná o povinnost reportovat, jaké procento celkového obratu, investic (capex) a provozních nákladů (opex) směřují do aktivit, resp. projektů, které splňují klimatická kritéria Taxonomie. To se momentálně týká pouze větších společností, které určuje směrnice o uvádění nefinančních informací (NFRD), do budoucna nás ale čeká rozšíření.
