Česko zasáhlo výjimečné sucho (svou intenzitou a délkou) v letech 2015–2020. Podobné sucho by se mělo vyskytovat jednou za 500 let, v důsledku negativních dopadů změny klimatu se budeme s vážným suchem však potýkat velmi často. Je to nejpalčivější problém, který musíme v souvislosti se změnou klimatu řešit, a je zásadní právě v otázce produkce potravin a způsobu farmaření. Významným faktorem je ale také postupující ztráta biodiverzity, tedy rozmanitosti živých druhů rostlin i zvířat.
Kámen úrazu
Mezi hlavní faktory ubývající biodiverzity patří intenzivní průmyslové zemědělství, lov a rybolov; vysoká míra znečištění prostředí kvůli používání chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů atd.; šíření nepůvodních druhů vytlačujících druhy původní a v neposlední řadě klimatická změna způsobující již zmiňované sucho, nedostatek srážek a měnící se podmínky pro pěstování plodin. Ztráta biodiverzity, stejně jako změny ve využívání půdy, cykly fosforu a dusíku a klimatická změna jsou oblasti, kde lidstvo již překročilo pomyslné planetární meze (viz Planetary boundaries).
Biodiverzita v úmluvách a ambiciózních plánech
EU Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, přijatá v roce 2020, zahrnuje mnoho opatření pro obnovu biodiverzity. Mezi ty nejdůležitější patří vytvoření chráněných oblastí pokrývajících alespoň 30 % pevninských a mořských oblastí EU, čímž se má rozšířit rozloha stávajících oblastí sítě Natura 2000 (mimochodem Česká republika chrání ze zákona 14 % území). Dále jde o obnovení poškozených ekosystémů napříč EU pomocí řady konkrétních závazků a opatření, včetně snížení používání a rizika pesticidů o 50 %, nebo výsadby až 3 miliard stromů po celé EU. Unie zároveň plánuje na tato opatření uvolnit 20 miliard eur ročně.
Podobné plány byly přijaty také na poslední konferenci OSN o biodiverzitě v Montrealu v prosinci 2022, kde za EU vyjednávala česká strana jako předsedající země Rady EU. Podle přijatého rámce by se mělo do roku 2030 obnovit 30 % poškozených ekosystémů na celém světě (na pevnině i na moři). Dále by měla být zajištěna ochrana a správa 30 % oblastí (pozemní, vnitrozemské, pobřežní a mořské) a zastaveno vymírání známých druhů (do roku 2050 pak desetinásobně snížit riziko vyhynutí a míra vymírání všech druhů). V zemědělském sektoru je cílem snížit do roku 2030 riziko způsobené používáním pesticidů alespoň o 50 % a snížit plýtvání potravinami a nadměrné spotřeby živočišných produktů.
Co může udělat každý z nás
Způsob zacházení s krajinou je tedy klíčový a ovlivnit ho může každý spotřebitel, například výběrem šetrně produkovaných potravin. Důležité je také snížení množství potravin, které vyhazujeme (podle dat Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO se každoročně vyplýtvá celá jedna třetina potravin, což s sebou nese obrovské finanční ztráty a zbytečné plýtvání produkčních zdrojů). Způsob udržitelné produkce potravin, zacházení s krajinou a naše spotřební zvyky tak můžou vypadat jako ne úzce související témata, ale právě biodiverzita je jejich společným jmenovatelem.
