Věděli jste, že díky kávové sedlině si můžete třeba pochutnat na skvělém jídle? Kávová sedlina se dá totiž využít k pěstování velmi chutné hlívy ústřičné nebo jako skvělé přírodní hnojivo pro pěstování zeleniny či ovoce. A právě takovým zpracováním sedliny se zabývá naše další zelená hrdinka, Jana Šrámková z projektu ReKáva.
Jana, které je myšlenka znovuvyužití surovin a minimalizace plýtvání odjakživa blízká, se k založení ReKávy dostala tak trochu náhodou. „Před pár lety jsem se v jedné firmě zabývala otázkou tříděného odpadu a tím, co vše můžeme recyklovat. Ukázalo se, že máme velké množství odpadu z kávy. Oslovila jsem Institut Cirkulární Ekonomiky a zjistila jsem, že u nás neexistuje žádná organizace, která by se tímto zabývala. Spojila jsem se s klíčovými partnery, se kterými jsme vymysleli inovativní řešení sběru kávové sedliny pomocí takzvaných chytrých košů,“ popisuje začátek projektu. Chytré koše, do kterých se sedlina sbírá, v sobě mají čipy, které monitorují její množství. Díky tomu je kurýr vymění za prázdné, až když jsou opravdu naplněny. V rámci šetrnosti k životnímu prostředí bude ReKáva na svoz košů využívat elektrická cargo kola, navíc sedlina nepoputuje daleko, využijí ji totiž do lokálních kompostérů a komunitních zahrad.
Ne všechny firmy ale vyprodukují tolik kávového odpadu, a proto ReKáva přišla s dalším řešením. Menším firmám bude nabízet tzv. „growkity“, díky kterým si na vyprodukované sedlině lidé velmi snadno vypěstují hlívu ústřičnou. Na tomto projektu Jana Šrámková a její tým spolupracují s Českou zemědělskou univerzitou – společně mají v plánu vytvořit Hlíva hub, v rámci kterého chtějí pěstovat hlívu pro restaurace či farmářské trhy také na kávové sedlině sesbírané do chytrých košů, a to jako první krok před jejím zkompostováním. Díky datům z čipů umístěných v koších (například informace o vlhkosti nebo teplotě sedliny) může být takové pěstování velmi efektivní.
Zakladatelka ReKávy Jana Šrámková dále vysvětluje
„V celkovém součtu se v České republice ročně dostaneme téměř k osmdesáti tisícům tun nevyužité kávové sedliny, a ta většinou končí na skládce a nepřímo přispívá k emisím skleníkových plynů. To nám přijde zbytečné. Kávovou sedlinu proto vracíme zpět do půdy a dáváme jí tak další šanci.“
Další firmy, které sklízí úspěchy ve znovuvyužití zbytkových surovin, můžete najít v jednom z našich minulých článků.
