Jak fungují větrné elektrárny?
K výrobě elektrické energie využívají větrné elektrárny proudění větru. Protože se síla větru se stoupající výškou od země zvyšuje, mají podobu vysokých stožárů s vrtulemi. Po roztočení vrtule se pohybová energie větru přeměňuje na rotační mechanickou energii. Ta je následně vedena prostřednictvím převodovky do generátoru, kde z ní vzniká elektrická energie. Výkon elektrárny lze zvyšovat nakláněním vrtule tak, aby maximálně využívala směr proudění větru. Setkat se můžeme jak s malými vrtulemi, které mohou pohánět třeba chatu, tak s obrovskými elektrárnami, které zvládnout pokrýt spotřebu několika obcí.
Větrná energie v ČR
V České republice nezažívá větrná energetika takový rozvoj, jako by mohla. Momentálně pokrývá větrná energie 1,6 % spotřeby naší země a číslo nijak výrazně nestoupá. Podle environmentálních organizací je ale potenciál větrné energetiky u nás vyšší a teoreticky by mohla pokrývat až třetinu naší spotřeby. Potenciál se určuje na základě větrné mapy ČR, která popisuje průměrnou rychlost větru ve výšce 100 metrů a vyvracuje častý protiargument, který tvrdí, že v „Česku nefouká“.
Výhody řešení
Velkou výhodou je, že po vybudování elektrárny je celý provoz bezplatný. Další výhodou je bezemisní provoz. Uhelná elektrárna v ČR vyprodukuje 700 a více kilogramů CO2 na vyrobenou MWh elektřiny, plynová elektrárna má přibližně poloviční emise. Jediné emise CO2 spojené s větrnou energií vznikají při výrobě a transportu technologie. Proti solárním elektrárnám ty větrné zaberou méně plochy a mohou produkovat elektřinu i v noci. Vrtule mají taky delší životnost než již zmiňované solární panely a nevyžadují takovou údržbu.
Nevýhody řešení
Ačkoliv se jedná o nejlevnější zdroj obnovitelné energie, do cesty se jí staví mnohé překážky. Výstavba větrné elektrárny je velmi logisticky náročná. Kvůli transportu mohutných komponent na místo instalace je často třeba zbudovat kilometry nových silnic nebo upravit komunikace stávající, výjimkou není ani kácení stromů, které součástkám mohou stát v cestě. Jakmile se ale součástky dostanou namísto, stavba už probíhá rychle.
Největší překážkou budování nových větrných elektráren je velká administrativní náročnost celého projektu. Zdlouhavé schvalovací procesy dokážou prodloužit přípravnou fázi projektu až na deset let. A to i přes implementovanou legislativní a finanční podporu ekologické elektřiny ze strany EU i ČR.
Další překážkou jsou obavy z narušení krajinného rázu nebo nevole obyvatel, kteří nechtějí mít v blízkosti obcí větrnou elektrárnu. Pár vyjímek u nás existuje, například Větrný park Drahany, který je tzv. občanským parkem, kde občané z okolí elektrárny vlastní její akcie a nemají s její přítomností problém. Bohužel je takových projektů málo a další se kvůli komplikacím s povolováním jejich výstavby nechystají. Zároveň v posledních letech výrazně klesla cena fotovoltaické energie, takže se firmy radši přesměrovávají na jejich budování.
Doufejme, že se v budoucnosti překážky výstavby větrných elektráren překonají a využijeme tento zdroj čisté a levné energie na maximum.
