Zájem naší společnosti o udržitelnost stále více ovlivňuje i potravinářský průmysl. Je to vidět na množství nových iniciativ, například té na vytvoření co nejlepšího „masa“ z rostlinných produktů nebo na využívání proteinu z hmyzu. Organizace spojených národů již v roce 2013 jako řešení možné potravinové krize a udržitelný zdroj výživy označila hmyz. Tímto se inspirovalo české duo Radek Hušek a Daniel Vach a společně se pustili do projektu s cvrčky.
Založili start-up Sens Foods s farmou v Thajsku, ve které vyrábí potraviny ze cvrččí bílkoviny. Jejich cvrččí farma je mimochodem největší svého druhu na světě. Produkují zde udržitelný cvrččí protein. Z něj pak vyrábí například proteinové tyčinky s arašídovým máslem nebo bezlepkové těstoviny. Jejich produkty najdete v regálech obchodů v České republice, Německu, Dánsku nebo Japonsku a Thajsku. Samotnou cvrččí mouku jako surovinu pak firma nabízí po celém světě dalším firmám za nejnižší cenu na trhu, aby se využití tohoto proteinu co nejvíc rozšířilo.
SENS Foods CZ byli v roce 2016 finalisté soutěže „Nastartujte se,“ kterou zaštiťuje Komerční banka pro začínající podnikatele. Jak zmiňuje jeden z jednatelů Radek Hušek, s nápadem na cvrččí protein jim pomohli vědci, kteří jeho konzumaci doporučují už po desetiletí. Když si kluci všimli, že se nikde v obchodech výrobky s hmyzím proteinem neprodávají, chopili se výzvy a nastartovali svůj životní byznys.
Jako asi v každém start-upu, i jim se nevyhýbají různé nástrahy a překážky. Potýkají se s nimi prý víceméně každý měsíc. Je to především způsobené tím, že je jejich práce úplně novou disciplínou, a navíc mají farmu až v Thajsku. Razí ale optimistickou teorii, že každá překážka jde překonat. Jedna zásadní, které ale čelí, je přístup zákazníků k výrobkům ze cvrččího proteinu. Původně si kluci mysleli, že když oni vnímali cvrčky jako skvělý zdroj bílkovin, budou to tak vnímat i ostatní. To se ale nestalo. Tento odmítavý přístup by se ale mohl časem změnit. Momentálně mají zákazníky především mezi sportovci, kteří vnímají svůj příjem bílkovin jako nezbytný a zároveň se snaží žít udržitelně.
Co je to cvrččí protein?
Hušek vysvětluje: „Cvrččí protein jsou cvrčci namletí na prášek, který nemá žádnou výraznou chuť, dá se přidat do normálních produktů, které znáte, a tím docílit toho, že jsou mnohem výživnější. Obsahuje mnoho bílkovin, mikroživin, vápník, železo nebo vitamín B12 a zároveň má minimální dopad na planetu.“ Cvrčci jsou zdrojem stejně kvalitních bílkovin jako nejlepší hovězí.
Největší cvrččí farma na světě
Pro umístění své farmy do Thajska se rozhodli až potom, co z legislativních důvodů nešla farma umístit do České republiky. „V Thajsku jsou jiné životní podmínky a především know-how, takže jsme nestavěli nic na zelené louce.“ Jejich vizí je, že farmy budou více lokální, budou blíže místu spotřeby a odpadnou tím tak i náklady na přepravu.
Ideál cirkulární ekonomiky
Na Sens cvrččí farmě používají tzv. vertikální způsob farmaření. Cvrčky mají v přepravkách vyskládaných až do šestimetrové výšky. Krmí je speciální stravou obohacenou o vitamíny, ale bez antibiotik a ostatních chemických přísad. „Cvrčkům je možné dávat druhotný odpad, který by člověk sám pro sebe již nevyužil, například odpad z rýže. Ten dokážou cvrčci přetvořit v plnohodnotný protein. To je vlastně definice cirkulární ekonomiky,“ dodává Hušek.
Jejich vizí je pracovat dále na náhradě masa. Cvrččí protein v prášku je prvním krokem. Do budoucna se chtějí soustředit i na ostatní produkty, které lze z proteinu vyrobit, například kvalitní burgery.
Podle Huška je celý tento byznys smysluplný a má velkou budoucnost. A co by mohl udělat každý z nás pro lepší svět? Hušek se shoduje s názorem, že spotřeba masa má velký dopad na životní prostředí. Podle něj ho budeme muset jíst méně. A proto se ho snaží nahradit ve stravě za jinou bílkovinu. Považuje se za flexitariána, znamená to, že maso jí, ale umí ho nahradit i jinou formou. Uzavírá to tím, že: „Každý by se již teď měl zamyslet nad tím, co konzumuje a jaká je cesta, kterou se chce vydat.“
