Průkopníkem v oblasti ecodesignu v Česku je pražské multidisciplinární designérské studio Q Designers.
Design není cíl, ale nástroj
Q Designers vnímají každý projekt jako šanci na změnu k lepšímu. A nový produkt, značka nebo byznys model jsou pro ně příležitostí, jak usnadnit lidem život, posunout hranice a to vše s ohledem na životní prostředí. Cílem jejich přístupu je komplexnost. Design není jen návrh, je to proces nebo nástroj, který dokáže nastavit funkční podmínky s přesahem. „Žijeme ve světě, který tvoří produkty a služby. Oblečení, nábytek, pobyt v hotelu, cesta MHD. To všechno můžeme navrhnout buď dobře, nebo špatně. A posláním designu je vytvářet svět kolem nás tak, aby zlepšoval náš život a nebylo to na úkor planety. Všechno na světě ale nemusí dělat designér. Některé věci jsou už roky vyzkoušené a vymyšlené,“ vysvětluje Jindřich Fialka, majitel studia.
Ekodesign řeší nejen to, jak vypadá například nový počítač v obchodě, ale také, jak se tam dostane, co všechno cestou spotřebuje nebo jak bude vypadat na konci svého spotřebního cyklu a co se s ním stane následně, tedy zjednodušeně řečeno, celý jeho životní cyklus. Modeluje situace, do kterých se produkt může dostat, a jak se v nich chovat.
Jak si stojí ekodesign na českém trhu?
Majitel studia Q Designers, Jindřich Fialka, není na trhu ekodesignu žádným nováčkem. Před devíti lety založil svou první udržitelnou značku Contiqua, která vyrábí nové produkty z průmyslového odpadu. Značka tehdy měla velký mediální ohlas, nicméně Češi ještě v té době nebyli za něco takového připraveni utrácet. Tato situace se podle Fialky ale rapidně změnila. „Před devíti lety lidé v Čechách vnímali ekodesign jako téma, ale ještě za něj neutráceli.“ Produkty vyrobené pomocí ekodesignu jsou samozřejmě dražší než například import z Číny. „Pokud děláte věci kvalitně a udržitelně, musí se optimalizovat výrobní technologie, řešit certifikace a zlepšit materiály. To se nevyhnutelně promítá i do ceny,“ dodává Fialka.
Vnímání ekodesignu se v Česku začíná otáčet a udržitelnost se stává trendem, který cítí již každá firma i občan. Češi jsou nyní daleko více připraveni. Jak vysvětluje Fialka, je to převážně tím, že je společnost celkově bohatší a kultivovanější než před devíti lety. „V okamžiku, kdy komunita dosáhne určité životní úrovně, začne řešit kvalitu životního prostředí. Když na to mají lidé kapacitu a zajištěné primární potřeby. Pokud tedy chceme skutečně pomoci světu směrem k udržitelnosti, měli bychom pomoci hlavně nejchudším regionům na planetě rozjet fungující ekonomiky. Pak se zvýší i nároky na životní prostředí.“ Evropa je v tomto směru velmi vyspělá a převážně sever Evropy je jakýmsi pomyslným lídrem v ekodesignu a dopadovém designu. Dopad Asie, Afriky a Jižní Ameriky na planetu je ale nepoměrně velký.
Můžeme si ekodesign dovolit? A vyplatí se nám?
Otázka, jestli je ekodesign či dopadový design pro firmy cenově výhodný, je velmi komplexní a individuální. Záleží na spoustě faktorů – rozdílnost v ceně oproti běžnému designu, segmentu, technologiích, zákaznících, logistice, marketingu i konkurence. Na první pohled se může zdát, že ekodesign bude dražší. Ze zkušeností studia Q Designers však vyplývá, že dokáže přinést úspory.
Pro koho design a ekodesign je?
„Ne všechny firmy vyhledávají design. Pro velkou část českých firem design není relevantní, záleží na sektoru a oblasti, ve které firma působí,“ upozorňuje Fialka. Například ve finančním sektoru je nyní design velmi důležitým prvkem. Podle Fialky je to v tomto ohledu jeden z nejdynamičtějších sektorů. „Všichni řeší dobrou pochopitelnost a použitelnost svých služeb, kvalitní design je zásadní. Například, když má někdo špatnou mobilní bankovní aplikaci, tak od něj mohou odejít jeho zákazníci. To se opravdu děje.“ Design tedy hraje dnes velkou roli při rozhodování zákazníků. Využití designu probíhá v různých sektorech různě rychle. Ekodesign a dopadový design má zvučné jméno a firmy se s ním rády chlubí, jelikož na něj lidé slyší stále více. I proto se poptávka po něm zvyšuje. Ekodesign má tedy podle všeho velkou budoucnost.
Inspirativní příklady z praxe
Pěkným příkladem ekodesignu pro vytvoření celého byznys modelu je projekt s nábytkovým řetězcem IKEA v Čechách, na Slovensku a v Maďarsku, který studio realizovalo. „Vytvořili jsme platformu Druhý život nábytku, která umožňuje zákazníkům IKEA prodat nábytek zpět do obchodního domu. Pro IKEA není cílem mít z této služby zisk, ale spíše přivádět nové zákazníky a to se díky platformě daří. Projekt navíc skvěle zapadá do globální strategie IKEA o udržitelnosti.”
Dalším zajímavým projektem studia je Den pro školu, který studio připravilo ve spolupráci s Českou spořitelnu. Nejprve po rozsáhlém výzkumu zjistili, že velkým problémem školství je spojení studentů s reálným světem. „V projektu jsme pak spojili učitele s dobrovolníky z praxe, aby inspirovali mladou generaci, která se díky tomu umí následně lépe rozhodnout, jakým směrem se vydat ve své kariéře,“ vysvětluje Fialka. Projekt se těší u žáků velké oblibě a celkově se do něj zapojilo již přes 350 dobrovolníků z celé České republiky.
