Návrat kopytníků do české přírody je důležitější, než se zdá

29.7.2022
Doba čtení   1 min
Sdílet

Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice je dnes přírodní rezervací, která se stala domovem zubrů, divokých koní a praturů, se pyšní několika unikáty. Je vůbec první rezervací na světě, kde se tyto tři klíčové druhy velkých kopytníků pasou společně v jedné lokalitě. V rezervaci se snaží obnovovat biologickou rozmanitost na velkých plochách krajiny. Pomocí velkých kopytníků lze na rozsáhlých územích obnovit přírodní procesy, které v krajině probíhaly desítky a stovky tisíc let.

Návrat kopytníků do české přírody je důležitější, než se zdá
Česká krajina

Oceněná udržitelná Milovická rezervace

Za projektem rezervace Milovice stojí Dalibor Dostál, původem novinář píšící o přírodě. Formou článků se společně s nejrůznějšími vědci věnoval propagaci návratu velkých kopytníků do krajiny. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, jejímž stěžejním projektem je vznik milovické rezervace. Ta v září 2020 získala prestižní cenu za udržitelnost v Cenách SDGs v kategorii Změna klimatu.

Pohled na divoce žijící zvířata se lidem na našem území nenaskytl po celá staletí, byť v České republice patří zubr, divoký kůň a pratur mezi původní živočišné druhy. Lidé si často neuvědomují, že k obnově původní biologické rozmanitosti je potřeba nejen dát fauně a flóře prostor, ale i pokusit se navrátit původní obyvatele. „Někdy pro zjednodušení říkám, že chránit otevřenou krajinu bez velkých kopytníků je podobný nesmysl, jako chránit les a nemít v něm stromy,“ říká Dostál. Nejde ale jen o divoká zvířata, krajinu zde uzdravují nově vzniklými tůněmi zadržujícími vodu a navracením organické hmoty do půdy, což pomáhá v adaptaci na změny klimatu.

Návrat ohrožených rostlin díky koním

Prvními obyvateli současné milovické stepi byli divocí koně, jejichž stádo na čtyřicetihektarovou pastvinu umístili v roce 2015. Již po několika měsících proměnili divocí koně step tak, že se díky nim ohrožené rostliny vrátily i do míst, odkud je husté porosty travin dávno vytlačily. Po koních následovali zubři, kteří se sem přesunuli z polských rezervací. Ve volné přírodě byl tento druh člověkem vyhuben. Praturové žijící v Polsku bohužel vyhynuli roku 1627. V Milovicích si i s tímto problémem poradili a jejich zvířata jsou tak výsledkem takzvaného zpětného šlechtění, aby vzhledem i chováním odpovídala vyhubenému praturovi.

Sdílet

Chcete dostávat newsletter?

Zanechte nám svou emailovou adresu a my vám budeme každé 2 týdny
posílat souhrn aktualit a příkladů dobré praxe ze světa udržitelného rozvoje.

Formulář je chráněn reCAPTCHA a zásadami ochrany osobních údajů smluvními podmínkami společnosti Google.