Češi jsou známí pro svou vášeň k houbaření. V moravském Kyjově dokonce natolik, že zde začala firma Myco používat houbové mycelium jakožto alternativu pro výrobu plastů. Jak je to možné a jakým způsobem technologie funguje, vám nyní představíme.
Houbové mycelium využívá biotechnologická firma Myco pro výrobu obalů, designu, izolací či tvrdých desek.
Mezi vstupní suroviny patří kromě hub také lokální odpady zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu, což dělá výrobky naprosto neškodné pro přírodu. Při výrobě není potřeba využívat žádné škodlivé chemické látky jako např. perfluorované sloučeniny, které pomáhají papírovým obalům získat pojivové vlastnosti a určitou odolnost vůči ohni a vodě. Chitin tvořící mycelium již těmito vlastnostmi disponuje. Klíčovým faktorem používaného substrátu je biodegradabilita. To znamená, že materiál dokáže být v suchém prostředí neměnným až po několik desítek let, ale jakmile je vystaven vlhkosti, bakteriím či jinému biologickému tlaku, rozloží se do šesti až osmi týdnů.
Jak celý proces funguje? Mohou houby skutečně pomoct snížit spotřebu plastů?
Získaná sypká směs z odpadů se sterilizuje a naočkuje houbou, která substrátem pět týdnů prorůstá. Pro tento způsob se pro své schopnosti zvolila lesklokorka lesklá, někdy nazývaná jako reishi. Vytvořená pevná hmota se rozdrtí a následně se nechá během několika mála dní opět srůst při působení houby. Poslední fází je sušení, při které houba zahyne a výrobek je hotový. Pro podhoubí stačí během procesu přibližně pokojová teplota, zatímco při výrobě plastů se využívají i teploty kolem 300 stupňů Celsia.
Začátky firmy Myco a její zakladatelé
David Minařík se o materiálovém inženýrství dozvěděl díky své přítelkyni, která pracovala ve své diplomové práci na materiálu z odpadu. O širším využívání hub se začal zajímat během snahy pomoci své dceři s vážným onemocněním. Oba zájmy vedly ke spolupráci s technologem Janem Ostrezim, aby mohla vzniknout revoluční technologie, která může pomoci snížit množství plastů. Skromný začátek firmy v malířském ateliéru se posunul do sklepa s 200 m², který obsahoval laboratoř, pěstírnu, dílnu s výrobnou, sklad i kancelář. Malosériová produkce začala dodávat obaly např. producentovi biočajů Sonnentor nebo výrobci udržitelných bezdrátových nabíječek Treed.
Sklepní prostory na plánovaný objem výroby nestačily a díky zisku potřebných investic společnost Myco v současnosti pracuje na stavebních úpravách v novém prostoru o rozloze 800 m², kde vyroste nová automatizovaná výrobní linka. Do budoucna chce firma navýšit kapacitu roční výroby na 1 200 m³ materiálu.
Jste připraveni na další várku inspirace? Přečtěte si o využití kávové sedliny a projektu ReKáva.
Ocenění firma Myco sbírá jako houby po dešti a na svém vývoji spolupracuje s předními českými univerzitami
Z více než 160 projektů byl start-up Myco zvolen vítězem prestižní soutěže E.ON Energy Globe Award ČR. Dále se umístil šestý v soutěži Vodafone Nápad roku a dostal se do evropského finále nadějných start-upů Disraptors Summit. Jeden z klíčových důvodů z těchto úspěchů je možnost nahrazení pěnového polystyrenu, který není recyklovatelný. Mimo obaly chce firma cílit i na stavebnictví a textil. Materiál by vzhledem ke svým vlastnostem mohl fungovat minimálně jako izolace. Na dalších úpravách firma spolupracuje s chemickou fakultou VUT v Brně. V textilním průmyslu se pracuje na tzv. houbové kůži, s kterou firmě pomáhá Akademie věd v Praze.
