Jak se jednotlivé sektory hospodářství podílí na produkci emisí CO2?

Doba čtení   3 min
Sdílet

Emise vyprodukované člověkem se často komunikují jako celek, ale je potřeba si uvědomit, že každý sektor přispívá k tomuto celku svým dílem. Ze studie State of climate action 2023 vyplývá, že největším zdrojem emisí CO2 je energetický sektor, za ním následuje průmysl, zemědělství společně s lesnictvím a využitím půdy, poté doprava a stavebnictví. Co dále tato studie obsahuje?

Jak se jednotlivé sektory hospodářství podílí na produkci emisí CO2?
Jak se jednotlivé sektory hospodářství podílí na produkci emisí CO2? Zdroj: Matthias Heyde

Nejvíce CO2 vyprodukuje energetika

Energetický sektor dosáhl v roce 2022 v oblasti emisí CO2 rekordně vysokých hodnot, nicméně rychlost zavádění energie z obnovitelných zdrojů do praxe je velmi rychlá. Ovšem proces snižování počtu elektráren, které spalují fosilní paliva, není bohužel tak optimistický.

Průmysl zůstává druhým nejvýznamnějším znečišťovatelem planety, co se týče emisí CO2. Od roku 2000 vzrostly emise v tomto sektoru nejrychleji v porovnání s ostatními sektory.

Stavebnictví objevuje možnosti dekarbonizace

Množství emisí ze stavebního sektoru se poměrně ustálily v roce 2018. Abychom byli schopni dále snižovat emise CO2 v tomto sektoru, měl by se klást důraz na zlepšení energetické účinnosti v budovách, na dekarbonizaci používané energie, rekonstrukci budov a také na výstavbu nových budov s nulovými emisemi.

  Jak zlepšit situaci ve stavebnictví? Pomoci může cirkulární stavebnictví.

Pozornost by měla být věnována také emisím, které vznikají při výstavbě. Nedávno navrhla Evropská unie aktualizaci Směrnice o energetické náročnosti budov. Aktualizace by zahrnovala zákaz používání fosilních paliv pro vytápění nových budov a těch, které se renovují. Dále je navrženo odstavení fosilních paliv pro vytápění budov do roku 2035.

V dopravě mohou snížit emise elektromobily

V sektoru dopravy je optimistické, že se zvyšuje podíl prodeje elektromobilů v celkovém prodeji lehkých vozidel (tj. vozidlo do 3,5 t) a již nyní jsou tyto hodnoty nadprůměrné oproti požadavkům, které mají být splněny do roku 2030 v souvislosti se závazky na snižování emisí CO2. Na druhou stranu i přes zmíněnou skutečnost nárůst emisí CO2 v tomto sektoru stále zrychluje.

A jak jsou na tom s emisemi CO2 obory zemědělství a péče o krajinu?

S očekávaným nárůstem populace bude velmi obtížné uživit více lidí v souladu s podporou socioekonomického rozvoje, ochranou přírodních ekosystémů a snížením emisí CO2 ze zemědělské produkce. Bude tedy potřeba provést transformaci potravinářského a zemědělského sektoru. Je třeba se zaměřit na snížení plýtvání potravinami o polovinu ve všech regionech, omezit konzumaci masa přežvýkavců a v neposlední řadě se zaměřit na omezení emisí z produkce potravin a s tím spojeným odlesňováním. 

  Jak snížit uhlíkovou stopu v zemědělství jsme řešili i na našem webináři.

Ztráta a degradace ekosystémů, zejména lesů, mangrovů a rašelinišť je velkou slabinou v oblasti snižování emisí CO2. Potřebná opatření v tomto sektoru jsou nedostatečná, pokud chceme dosáhnout cílů do roku 2030 a 2050. Například pro splnění cílů do roku 2030 bude potřeba zalesnit 100 milionů hektarů, obnovit až 15 milionů rašelinišť a 240 000 hektarů mangrovů.

Kde je dále potenciál ke snížení emisí CO2?

Potenciál pro zlepšení je například u větrné a solární energie. Jejich podíl na výrobě elektřiny sice průměrně meziročně rostl zhruba o 14 % v posledních letech, i přesto je ale potřeba toto číslo zvýšit alespoň na 24 %. Dále je nutné úplně vyřadit uhlí z výroby elektřiny, což představuje odstavení zhruba 240 průměrné velkých uhelných elektráren ročně, a to až do roku 2030.

V neposlední řadě je to snížení roční míry odlesňování tak, aby byla čtyřikrát menší, než je nyní. Pro představu, v roce 2022 se odlesňovala plocha o velikosti 15 fotbalových hřišť za minutu.