Cirkulární ekonomika jako cesta k udržitelnosti?
Připomeneme-li si v krátkosti, na čem cirkulární ekonomika stojí, jsou to především cirkularita materiálových toků, materiálů a výrobků, prodlužování jejich životního cyklu, minimalizace spotřeby materiálů, efektivní využívání prvotních zdrojů a snižování produkce odpadů, využívání odpadů jako druhotného zdroje apod. Právě skrze tyto principy je možná cesta firmy k vyšší míře udržitelnosti, jež ale zároveň odpovídají právě pilíři E – životní prostředí.
Důležitou součástí principů cirkulární ekonomiky a nezbytným aspektem pro snížení dopadu na životní prostředí je také téma efektivního hospodaření s vodou. Na termín snižování spotřeby můžeme totiž narazit nejenom v souvislosti s materiály, ale i v oblasti využívání vodních zdrojů a energie.
Proto dalším silným aktuálním tématem cirkulární ekonomiky je energetika a to, do jaké míry může cirkulární ekonomika tuto oblast ovlivnit. Cirkulární ekonomika cílí na přechod k obnovitelným zdrojům energie tam, kde je to možné. Toto a zavádění dalších principů cirkulární ekonomiky v této oblasti – snižování spotřeby energie a její efektivní a opětovné využívání, je vnímáno jako nástroj k dekarbonizaci průmyslu a s tím souvisejícímu snižování CO2.
Podívejte se, jaké cirkulární byznysové modely můžete aplikovat ve své firmě.
Dokáže cirkulární ekonomika ovlivnit pilíře S a G? Ano, ale nepřímo
V oblasti životního prostředí tedy cirkulární ekonomika představuje nástroj, pomocí něhož je možné implementovat udržitelnost. Otázkou je, zda cirkulární ekonomika a to, co představuje, může ovlivnit i zbývající dva pilíře ESG – sociální pilíř (S) a pilíř řízení (G)? Odpověď zní: Ano. Ovšem vazba mezi cirkulární ekonomikou a těmito pilíři není zcela přímá a doslovná. Cesta k těmto pilířům existuje především skrze postupnou změnu myšlení a chování lidí. Lidé díky tomu začínají snižovat svou spotřebu, někteří začínají podporovat eticky a udržitelně produkované produkty a služby.
Cirkulární ekonomika podporuje iniciativy sdílení mezi lidmi a lokální výrobu před mezinárodním dovozem. Je environmentálně šetrnější zakoupit výrobek, který nemusel do České republiky cestovat přes půl planety, a ještě lepší je tento výrobek nepořizovat, ale vypůjčit si jej od někoho jiného (pokud to podstata výrobku umožňuje). Tato rozhodnutí pomáhají šetřit uhlíkovou stopu, která by vznikla při výrobě a dovozu produktu a zároveň podporují rozvoj komunitních a lokálních podniků a rozvíjejí místní ekonomiku.
Cirkulární ekonomikou podporované inovace a nové postupy zase mohou přimět podniky k propojování a spolupráci s ostatními firmami, lokálními komunitami, mohou dopomoci ke vzniku dialogu se zaměstnanci, k rozvoji vzdělávání o udržitelnosti uvnitř firmy, posílení úrovně zapojení zaměstnanců, důvěry a transparentnosti.
Stejně jako interní prostředí firmy je (pozitivně) ovlivňován i dodavatelsko-odběratelský řetězec. Firmy čím dál více zohledňují environmentální a sociální aktivity svých dodavatelů a vymezují si i podmínky pro potenciální spolupráci skrze principy cirkulárního zadávání.
