Věděli jste, že stavební průmysl se v rámci EU podílí na spotřebě energie neuvěřitelnými 40 %, na emisích CO2 30 % a produkuje přibližně 40 % veškerých odpadů? Převážně za to může výroba a přeprava materiálů. Těžba některých surovin může mít za následek i znečištění místních vodních zdrojů.
Emise ze stavebních materiálů mohou klesat právě použitím nízkoemisních stavebních prvků, jako je například recyklovaný beton, využívání cementu z odpadního popelu, portlandský cement s vápencem nebo využitím právě dřeva, zejména ve formě CLT panelů. A tomu budeme věnovat nyní pozornost.
Mocné dřevo
Používání obnovitelných materiálů ve stavebnictví může výrazně snížit emise CO2. Konstrukční materiál číslo jedna na cestě k udržitelnému stavebnictví představuje dřevo. U stavby ze dřeva je na každý m3 úspora zhruba jedné tuny CO2 ve srovnání s betonem a 2,5 tuny CO2 ve srovnání s ocelí. Ze stromů se zpracovává každá část, takřka do poslední piliny.
Jedním z dřevěných stavebních materiálů, který skvěle využívá vlastnosti dřeva a moderních technologií, jsou CLT panely (Cross Laminated Timber = křížem lepené dřevo). Tyto panely se vyrábí ze tří a více vrstev křížem lepených desek. Vrstvená struktura materiálu dává na síle a tvoří lehkou alternativu k betonu a oceli. CLT panely jsou odolné, stabilní a rychle se montují. Svou odolností a nosností jsou srovnatelné s betonem a ocelí. CLT panel skýtá téměř neomezené možnosti, co se týče stavebního konceptu, stylu a architektury, navíc je absolutně kompatibilní s ostatními stavebními materiály. Úspěšně se používají v rezidenční, komerční i průmyslové výstavbě, zejména jako konstrukční materiál pro podlahy, stěny a střechy.
Zdroj: Universita de Vigo, Španělsko © Héctor Santos-Díez
CLT panely mají nižší uhlíkovou stopu oproti ostatním konstrukčním materiálům. Dřevo k výrobě panelů je však potřeba získávat z certifikovaných lesů, které slibují trvale udržitelné hospodaření při těžbě dřeva. Způsobem, jakým je dřevo získáváno, se dokáže snížit oxid uhličitý v atmosféře, a tím ho uložit v konstrukci budovy. Jedním z dalších pozitiv CLT panelů je kratší doba instalace oproti betonovým konstrukcím, která je o 25 % rychlejší a vyžaduje méně než 90 % dopravy nejrůznějších materiálů a náčiní namísto stavby. CLT panely jsou na místo posílány v momentě, kdy jsou potřeba, nedochází tak k jejich dlouhému skladování. Na druhou stranu jsou konstrukce z CLT panelů o 2 – 6,43 % dražší oproti tradičním konstrukcím.
Dřevo ve stavební praxi
Příkladem využití CLT panelů může být například Radlický dřevák. Jedná se o unikátní rezidenční projekt v Česku, který realizuje Skanska Residential a.s., a který vystaví čtyřpodlažní bydlení na pražské Radlické.
Ve světě však využití dřeva pro vysokopodlažní stavby není až tak unikátní. Například v Kanadě je to běžný stavební materiál, který používají pro výstavbu výškových budov. Univerzita v Britské Kolumbii dokonce pro studenty vystavila osmnáctipodlažní kolejový dům, Brock Commons Tallwood House. Celá montáž panelů byla dokončena za méně než 70 dní, přibližně o 4 měsíce rychleji než typický způsob konstrukce tohoto typu. Naopak nejvyšší budovou světa z CLT panelů je dvaceti pěti podlažní rezidenční dům ve městě Milwaukee, ve státě Wisconsin. Tato budova v roce 2022 předčila Norský Mjøstårnet, který se pyšnil titulem největší dřevěné budovy světa od roku 2019.
CLT panely jsou v ČR vyráběny například společností Stora Enso, která disponuje moderní výrobní linkou, jejíž provoz byl spuštěn na podzim roku 2022.
Jak vnímáte využití dřeva ve stavebnictví vy? Máte nějaké zkušenosti? Neváhejte se o ně s námi podělit.
