Oblasti ochrany klimatu a biodiverzity patří mezi klíčová témata jak v ESG strategiích, tak v nefinančním reportingu udržitelnosti. Jakou roli sehraje umělá inteligence (AI) v rozvíjení těchto strategií? Naléhavost výzev, jakými jsou změna klimatu či ztráta biodiverzity, nutí experty z nejrůznějších oborů hledat odpovědi pro firmy co nejrychleji. Ve druhém dílu minisérie AI a udržitelnost představíme globální potenciál umělé inteligence pro firemní strategie snižování uhlíkové stopy a zachování přírodní rozmanitosti.
V prvním článku minisérie AI a udržitelnost jsme nabídli základní přehled příkladů, jak firmy začínají pracovat s umělou inteligencí (AI) pro dosažení větších úspor a vyšší udržitelnosti. V tomto dílu jdeme více do hloubky ve dvou ekologických oblastech, které patří mezi témata povinného reportingu ESG – snižování uhlíkové stopy a ochrany biodiverzity.
Nasazení AI může mít globální dopad na redukci emisí skleníkových plynů
Studie How AI can enable a Sustainable Future, kterou vytvořil Microsoft ve spolupráci s PwC, identifikovala čtyři odvětví ekonomiky jako klíčové pro nasazení AI a dosažení větší ekologické udržitelnosti – energetiku, vodní hospodářství, dopravu a zemědělství. Autoři studie uvádějí, že využití umělé inteligence v těchto odvětvích může sehrát zásadní roli pro plnění globálních klimatických cílů:
- Masové využití umělé inteligence ve firmách má potenciál do roku 2030 snížit globální emise skleníkových plynů o přibližně 1,5 – 4,0 % ve srovnání s aktuálním stavem.
- Největší dopad na redukci emisí skleníkových plynů má aplikace AI v energetice (až -2,2 %) a dopravě (až -1,7 %).
- Toto snížení emisí by nemělo vést k ekonomické recesi. Studie naopak předpokládá růst globálního HDP v rozmezí 3,1 – 4,4 %, pokud bude AI zavedena odpovědným způsobem.
- Kromě zmíněné redukce emisí skleníkových plynů může aplikace AI nabídnout ochranu biodiverzity včetně dopadů na kvalitu vody, ovzduší a půdy.
Autoři studie zároveň akcentují, že tyto projekce je nutné vnímat v širším kontextu digitalizace. To znamená, že environmentální přínosy umělé inteligence v daných sektorech se dostaví jenom pokud:
- se AI bude nasazovat ve velkém, tedy globálně,
- vzestup AI proběhne odpovědně (vyvine se patřičný regulační rámec, budou zohledněné rizika AI pro trh práce atd.),
- vzestup AI proběhne v kombinaci s globálním rozvojem dalších digitálních technologií, například internetem věcí (IoT), elektromobilitou, chytrými měřiči, dálkovým sběrem dat satelitními technologiemi apod.
Příklady nasazení AI pro snižování emisí a ochranu biodiverzity
Níže uvádíme příklady aplikace AI s cílem snižování emisí a ochrany biodiverzity. Zejména projekty využití umělé inteligence v ochraně přírodní rozmanitosti vyžadují mezioborový přístup – spolupráci mezi firmami, vědeckými institucemi, akademickým sektorem, ochránci přírody a státem, respektive samosprávami.
- Využití AI v precizním zemědělství může rapidně snížit spotřebu fosilních paliv. Pro lepší ochranu půdy zemědělci testují například detekční drony vybavené kamerami s umělou inteligencí. Tyto drony jsou schopny identifikovat hmyz a rozpoznat, zda jde o druh škodlivý, či prospěšný pro ekosystém. To umožňuje farmářům lépe cílit své zásahy a minimalizovat použití chemických postřiků.
Prazdroj zachraňuje pomocí AI český chmel. Na jakém principu tato technologie funguje?
- AI může pomoci maximalizovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a tím motivovat firmy k rychlejšímu odklonu od fosilních paliv. Umělá inteligence například dokáže pomocí modelů předpovědět počasí v dané lokalitě. Znalost počasí pomáhá průběžně upravit sklon fotovoltaických panelů směrem ke slunci. Strojové učení (druh AI) je východiskem pro tzv. agregaci flexibility energie. Nástroje umělé inteligence zároveň dovolují stále více decentralizovat energetické sítě.
- Technologie AI mohou zefektivnit logistiku, a to pomocí plánování cest v reálném čase (předcházení kolonám, hledání nejkratší cesty) a později využitím autonomních vozidel (tj. vozidel řízených bez člověka).
- Analýza satelitních dat pomocí AI může pomoci vytvořit sofistikované modely pro monitorování a rychlé rozpoznání změn v krajině, například monitoring stavu lesních porostů v případě požárů či stavu vodních ploch během záplav. Obdobné principy se začínají používat také ve vodním hospodářství – například izraelský startup Wint vyvíjí vodoměry poháněné umělou inteligencí, které zabezpečují průběžný monitoring potrubních systémů s cílem zabránit únikům vody.
- Kombinace terénních smart měřičů, AI a dálkového sběru dat dnes pomáhá vytvořit nástroje pro zlepšení kvality vody a ovzduší ve městech. Systémy měření kvality ovzduší ve velkém zavádí např. společnost DPD, která v polovině roku 2021 spustila monitoring kvality ovzduší v Praze.
AI ovlivňuje globální cíle udržitelného rozvoje
Mapování environmentálních přínosů AI v byznysu se dále aktivně věnuje globální platforma OSN s názvem AI for Good. Využívá k tomu známou a dobře uchopitelnou kategorizaci přínosů dle cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
