Současný módní průmysl s sebou nese pestrou škálu negativních externalit
Současný globální módní průmysl se potýká s celou řadou výzev, počínaje následky koronavirové krize, která poukázala nejen na křehkost současných byznys modelů a dodavatelských řetězců, ale i na řadu negativních externalit, spojených s výrobou, distribucí a prodejem oblečení. Současný globální módní systém vytváří celou řadu negativních environmentálních dopadů a nachází se v rozporu s principy cirkulární ekonomiky. Globálně méně než jedno procento textilních vláken se vrátí do oběhu bez ztrát na kvalitě, přitom spotřeba primárních surovin v textilním průmyslu vede k významnému znečišťování životního prostředí a negativním dopadům na klima.
Cirkulární ekonomika je odpovědí EU na globální výzvy
Výše jmenované výzvy spolu se snahou o větší konkurenceschopnost evropského textilního průmyslu a jeho transformaci směrem k cirkulární ekonomice vedlo ke skutečnosti, že textil je pojímán Evropskou komisí jako jedna z priorit Akčního plánu pro cirkulární ekonomiku. Již v tomto roce Komise zveřejní Evropskou strategii pro udržitelný textil. Jejím hlavním fokusem je snaha o implementaci kritérii udržitelnosti pro textilní produkci, včetně designu výrobku, který musí odpovídat principům cirkulární ekonomiky. Snahou Evropské unie je i zlepšovat sběr, třídění a recyklaci textilních odpadů, a to za pomoci návodu k implementaci nové Směrnice o odpadech EU, která zavazuje členské státy k povinnému oddělenému třídění textilních odpadů od roku 2025. Mezi další legislativní novinky patří i diskutovaný model rozšířené odpovědnosti výrobce pro textil, inovace a slibovaná podpora cirkulárním byznys modelům, které zakládají na prodloužení životního cyklu oblečení, cirkulárních materiálech a mezinárodní spolupráci v oblasti transparentnosti módních řetězců.
Jaké jsou bariéry pro cirkulární ekonomiku v módním průmyslu?
Mezi klíčové bariéry pro rozvoj cirkulární ekonomiky v módním odvětví, a to jak na úrovni Evropské unie, tak i v České republice, patří následující problémy:
- nedostatečná kapacita sběrné sítě pro textilní odpad,
- nízká míra recyklace oblečení a její technologická zaostalost,
- krátký životní cyklus oděvů, využití materiálů v nízké kvalitě,
- roztříštěné globální dodavatelské řetězce, které postrádají transparentnost a kontrolu nad uváděnými materiály na trh,
- absence cirkulárních byznys modelů, mezi které patří například koncept oblečení jako služby.
Cirkulární textil: 3 příklady dobré praxe
Technologické inovace již dnes reagují na nezbytnost transformace módního průmyslu. Jak vypadají technologie, které jsou nezbytné pro cirkulární nakládání s textilem?
Fibersort: optické třídění obnošeného oblečení
V současné době je oblečení, které je vysbírané prostřednictvím kontejnerů na textilní odpad, tříděno převážně manuálně, což se může zdát jako dostačující z hlediska opětovného využití oblečení, nicméně pro účely recyklace tomu tak není. Recyklační technologie potřebují homogenní materiály s podobným složením a barevností pro vstupy, což umožňují automatické třídicí linky na bázi optických technologií. Takovým příkladem je unikátní třídicí linka Fibersort, která dokáže roztřídit až 950 kg oblečení za hodinu, a to podle barev a materiálového složení. Takhle precizně roztříděné vstupy umožňuji násobně efektivnější recyklaci oblečení.
Circulose: cirkulární revoluce pro chemickou recyklaci bavlny
V současné době prochází pouze 12 % oblečení na konci životního cyklu kaskádovou recyklací. Pod pojem kaskádová recyklace si můžeme představit to, že textilní vlákna během recyklačního procesu ztrácejí kvalitu, primárně kvůli mechanickým procesům, kde se vlákna zkracují. Výstupem mechanicky recyklovaného oblečení je třeba textil využívaný ve stavebnictví nebo automotive sektoru. Skutečná recyklace v souladu s principy cirkulární ekonomiky však spočívá v regeneraci vláken v chemickém prostředí, kde nedochází ke kvalitativním ztrátám, a oblečení může být vráceno zpět do oběhu.
Příkladem takové skutečné recyklace je technologie, která stojí za vznikem materiálu Circulose od švédské společnosti Re:newcell. Tato firma přijímá oblečení s vysokým obsahem bavlny nebo viskózy, které poté, co je zbaveno od kontaminantů, zipů a knoflíků, rozpouští v chemickém reagentu, z toho následně vzniká nová textilní látka, která je biodegradabilní. „Cirkulóza“ má velmi dobré výsledky LCA studie, je vyráběna výhradně s použitím obnovitelných zdrojů energie a nyní je využívaná například i v nových kolekcích značky H&M.
MUD Jeans: oblečení jako služba
Oblečení jako služba je jedním z nástrojů, jak prodloužit životní cyklus produktů. Díky tomu se zvyšuje efektivita využívání přírodních zdrojů a snižuje materiálová náročnost produktů. Značka MUD Jeans nabízí k pronájmu džíny v prémiové kvalitě, které jsou vyrobené z recyklovaných džínů, svým zákazníkům rovněž nabízí i opravy oblečení během životního cyklu výrobku, tzn., že až zákazníkům džíny doslouží, mohou je vrátit zpět MUD Jeans – ty budou následně zrecyklované a z nich vyrobeny džíny nové. Díky kontrole nad materiálovým tokem džínů, má MUD Jeans nejvyšší podíl recyklované bavlny na trhu. Dalším nepochybným benefitem je i loajalita zákazníků.
Výše jmenované technologie a byznys modely jsou určujícím trendem pro nadcházející proměny globálního módního průmyslu směrem k cirkulární ekonomice a jsou investiční příležitostí, která je plně v souladu s přicházející evropskou legislativou.
