ČR je oproti jiným částem Evropy pozadu
V různých koutech Evropy, například v Rakousku či v mnoha regionech severní Itálie, se kuchyňský odpad z domácností již úspěšně třídí a zpracovává. Česká republika zatím zůstává s tříděním kuchyňského odpadu pozadu a tento specifický odpad se zatím systematicky nijak neřeší. Komplikovaná legislativa u nás totiž značně ztěžuje nakládání s živočišnou složkou, která je součástí kuchyňského odpadu a při zpracování musí projít specifickým procesem hygienizace. Některá města i přes překážky nevyčkávají na změnu legislativy a sama od sebe spouští pilotní projekty zaměřené na sběr kuchyňského odpadu. Jedním z těchto měst jsou i Teplice.
Teplice pionýrem v třídění kuchyňského odpadu v ČR
Společnost JRK v Teplicích ve spolupráci s tamním magistrátem zavedla pilotní projekt na oddělený sběr kuchyňských biologicky rozložitelných odpadů přímo z domácností. Cílem projektu je snížení produkce směsného komunálního odpadu, jehož významnou část tvoří bioodpady z většiny tvořené právě kuchyňským odpadem. JRK městu pomohla s přípravou dlouhodobého plánu, pohodlného systému třídění, komunikační kampaní, instruktáží delegátů jednotlivých vchodů atd. Tento komplexní přístup přináší již po prvních měsících skvělé výsledky.
Správná komunikace s občany je velmi důležitá
Při zavádění nového systému sběru nelze jen přistavit popelnici a doufat, že občané automaticky pochopí, co a jak. Edukace občanů hraje v teplickém pilotním projektu významnou roli, a proto si město dalo za úkol správně občany informovat a motivovat ke třídění kuchyňského odpadu. Důležitost motivace vyzdvihuje v LOOPě i primátor Teplic Hynek Hanza z ODS, který také dodává, že v budoucnu město plánuje tento projekt dále rozvíjet.
Proč vůbec sbírat biologicky rozložitelný odpad?
Vzhledem k plánovanému zvyšování skládkovacích poplatků představuje snižování množství směsného odpadu a s ním spojené zpracovávání bioodpadů perspektivní krok. Bioodpad vyhozený do směsného komunálního odpadu končí ve spalovnách nebo skládkách, čímž ztrácí svou hodnotu. Navíc se na skládkách bioodpad dále rozkládá za vzniku velkého množství skleníkových plynů, a tím přispívá ke zhoršování současné klimatické situace.
Nejlepší variantou je tedy zpracování vytříděných bioodpadů například v bioplynových stanicích či v kompostárně, kde z nich vzniká organické hnojivo, které si město může odebrat pro svou veřejnou zeleň. Třídění biosložky přináší tedy výhody nejen environmentální ale za vhodných podmínek i výhody ekonomické.
Pokud vás pilotní projekt třídění kuchyňského odpadu v Teplicích zaujal a chcete se o něm dozvědět více, zveme Vás k poslechu sedmého dílu LOOPy Vojty Kovala, který najdete na platformách Spotify a Apple Podcasts. LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky.
