Jak vnímají ESG české firmy v roce 2024?
Dle výsledků letošního průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje”, realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR, znalost ESG v posledních dvou letech narostla. Téměř třetina populace zkratku slyšela: 8 % uvádí, že ví dobře, co pojem znamená. Ve sféře byznysu také povědomí firem o ESG rapidně roste.
Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují a připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle schválených Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Role českých poboček je tak zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a v edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol.
Na rozdíl od velkých firem je většina středně velkých českých podniků ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence, tedy kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by neměly se zaváděním principů ESG ale příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG po nich budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost reportovat ESG .
Kde tedy mají firmy začít?
První krok v ESG je správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti. Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. dvojí materialitu. Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání.
Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů uplynula už značná doba, během které se standardy i jednotlivá podtémata dočkaly několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? Dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne.
To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, vydala ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat.
Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času
Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:
- Evropská komise rozhodla o odkladu přijetí sektorově specifických standardů ESRS o dva roky, tedy až do 30. června 2026. Tento odklad byl schválen Evropským parlamentem a Radou v říjnu 2023. I když jsou standardy oficiálně odloženy, EFRAG může vydávat návrhy těchto standardů dříve.
Přestože byly sektorově specifické standardy odloženy, firmy stále musí věnovat pozornost identifikaci a reportování významných dopadů, rizik a příležitostí, které se mohou týkat jejich sektoru.
Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:
- Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
- Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
- Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity.
- Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
- Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.
Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. července 2023. Tyto standardy byly následně schváleny Evropským parlamentem a Radou EU. Finální podoba ESRS standardů je tedy nyní platná a vchází v platnost podle stanoveného harmonogramu.
Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?
Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V souladu se směrnicí CSRD bude zpráva o udržitelnosti součástí zprávy vedení podniku a bude vyhotovena v jednotném elektronickém formátu, včetně označování (tagování). Tagování znamená označování a kategorizaci informací obsažených v reportech a slouží k lepší orientaci. Audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu, tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku má na starost Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.
Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů a nejasnosti ohledně jejich významu
Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.
V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s magazínem Forbes Česko letos organizuje třetí ročník ESG žebříčku. Již 20 letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.
V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, je doporučováno nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný, případně který konkrétně.
Co bude dál?
Na konci srpna 2024 EFRAG publikoval digitální (XBRL) taxonomii, která stanovuje pravidla pro digitální označování (tagování) nefinančních reportů ve strojově čitelném formátu XBRL. Schváleny byly rovněž podpůrné dokumenty, které mají podnikům pomoci při implementaci ESRS, včetně pokynů k uplatnění těchto standardů v praxi. Dále probíhá vývoj sektorových standardů a specifických standardů pro malé a střední podniky (SMEs). ESRS pro malé a střední podniky by měly být zveřejněny v roce 2024. Vývoj těchto standardů je stále v procesu. Tyto standardy budou přizpůsobeny specifickým potřebám SMEs, aby i menší podniky mohly vykazovat informace o udržitelnosti, a to způsobem, který je pro ně zvládnutelný a přiměřený jejich velikosti a kapacitám.
