Rychlá móda neboli fast fashion láká na nízké ceny oblečení a pobízí k častému nakupování nových kousků. Avšak v drtivé většině případů je nízká cena na úkor životního prostředí i lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí. Spotřebitel ale často vnímá jen cedulku s cenou a nebere v potaz celý životní cyklus výrobku a jeho environmentální či společenské dopady.
Není udržitelnost jako udržitelnost…
Mnoho velkých obchodních řetězců si všimlo dnešního trendu udržitelnosti. A tak se v jejich nabídce čím dál více objevují i „udržitelné“ kolekce nebo sekce. Najdeme v nich oblečení například z biobavlny. Přestože by se tento počin dal počítat jako krok k lepší budoucnosti, protože řetězec tak dělá udržitelnější oblečení dostupnější pro více lidí, je dobré mít na paměti, že pouhé použití biobavlny nekompenzuje celkový dopad produktu a nezahrnuje komplexní přístup firmy k udržitelnosti. V souvislosti s tímto tématem Štěpán Vashkevich zmiňuje i index transparentnosti, jehož výsledky vás při poslechu možná překvapí stejně jako samotného Štěpána i Vojtu.
Jak nevytvářet tak obrovské množství textilního odpadu jako dnes?
Textilní průmysl v kombinaci s konzumním stylem života také zodpovídá za velké množství odpadu. Sice se díky stále se vyvíjejícím technologiím přibližujeme k vizi lepší recyklace, a tudíž i snižování textilního odpadu, ale není to jediná cesta, na níž bychom měli spoléhat. Nabízeným řešením je mimo jiné také uzavírání cyklů textilu. Jde o jeho co největší využití před recyklací či likvidací. Ideální by také bylo zmenšení textilního průmyslu tak, aby se vyrábělo jen to, co je skutečně potřeba. Díky výrobě na zakázku by se předešlo vzniku tzv. dead stocku – nevyužitých (ale použitelných) textilií, z nichž se stává odpad.
Galanterie ze second handu
Jak ale praví cirkulární ekonomika – i odpad může být zdrojem. A se zmiňovaným dead stockem pracuje například pražská Textile Mountain. Zboží v Textile Mountain je neprodejný odpadní textil – např. přebytky z továren. Tyto materiály by automaticky skončily na skládkách nebo ve spalovnách, ale zde dostanou šanci na další využití. Obchod zakladatelky Lenky Vackové jde příkladem jako udržitelnější varianta obchodů s galanterií. V rozhovoru Lenka Vacková také prozradí, co ji k přivedlo k založení jejího obchůdku, odkud Textile Mountain odebírá materiály a jaké je složení její klientely.
Štepán Vashkevich vás tedy v tomto dílu podcastu LOOPA zasvětí do problematiky textilního průmyslu a případným zájemcům i poradí, jak se rozumnou cestou dá přistupovat k udržitelnému šatníku. Lenka Vacková vás zase možná inspiruje k tomu začít šít z materiálů s menším dopadem na životní prostředí, nebo k založení vlastního obchodu se znovu využitelnými materiály. Poslechněte si nový díl podcastu LOOPA Vojty Kovala – najdete ho na platformách Spotify a Apple Podcasts.
LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky.
