14.1.2025 Redakce 5 minuty čtení

Cirkulární ekonomika: principy 9R v praxi

Cirkulární ekonomika nám poskytuje nástroje pro to, abychom se zvládli vyrovnat s dopady změny klimatu i zabrzdit úbytek biodiverzity. Díky cirkularitě bychom dokázali v Evropské unii snížit uhlíkovou stopu až o 38 % a vytvořit 2 miliony pracovních míst. Mnoho lidí si ale cirkulární ekonomiku pořád zaměňuje s odpadovým hospodářstvím nebo recyklací. Jde přitom o mnohem širší koncept. Pojďme se proto podívat na základy cirkularity.

Cirkulární ekonomika: principy 9R v praxi

Cirkulární ekonomika: principy 9R v praxi
Zdroj: Canva

Cirkulární ekonomika je založená na třech základních principech: eliminaci odpadu a znečištění, cirkulaci materiálů a produktů a regeneraci přírody. Její cílem je efektivní nakládání se zdroji, což v praxi vede jak k finančním úsporám a vytváří prostor pro nové byznysové příležitosti. Současná ekonomika funguje z velké části na lineární bázi – vezmi, spotřebuj a vyhoď (take – make – waste). Různé firmy si už ale výhody cirkulárních řešení uvědomují a zavádí je do praxe. Jak to přesně vypadá, si vysvětlíme na principu 9R.

R0:Refuse (Odmítnout)

Prvním principem cirkularity je jednoduše odmítnou to, co nepotřebujeme. Nutně to ale neznamená, že se musíme omezovat v našem komfortu. Dobrým příkladem tohoto přístupu jsou takzvané multifunkční produkty, tedy produkty, které mohou být použity pro různé účely, příkladem může být třeba švýcarský nůž. Místo toho, abychom vlastnili nůž, otvírák na lahve a vývrtku, vlastníme pouze jeden produkt a šetříme výrobní materiály.

Dalším příkladem může být nepoužívání jednorázových produktů. Toto pravidlo vede jak k environmentálním úsporám, tak i ke zlepšení lidského zdraví. Například podle studie Plastic Bag Bans Work zákaz použití jednorázových plastových tašek ve vybraných státech a městech USA vedlo ke snížení spotřeby o 6 miliard tašek za rok. Jak ovšem zpráva konstatuje, je potřeba správně tyto zákazy nastavit, aby nebyly plastové tašky nahrazeny “biodegradabilními” variantami nebo jednorázovými papírovými taškami. Zákaz plastových tašek v Africe měl také dopad na snížení přenosu malárie (v pohozených taškách se ve vodě množili malaričtí komáři). V roce 2024 necelá polovina zemí na světě zavedla zákaz (plný, nebo částečný) plastových tašek. Odmítat igelitové tašky však mohou i sami samotní spotřebitelé.

R1:Rethink (Přehodnotit)

Tento přístup je založen na intenzivnějším používání produktu, snaze prodloužit jeho životní cyklus a především přehodnocení vlastních potřeb a potřeby vlastnit to, co chceme nebo nepotřebujeme tak často. Příkladem jsou různé služby sdílené ekonomiky, které podporují sdílené používání produktů s cílem maximalizovat jejich užitečnost, případně omezit plýtvání. 

Zajímavým konceptem jsou různé půjčovny. Velice známé jsou půjčovny sportovního vybavení, nábytku nebo aut. Existují ale také knihovny věcí, kde je možné vypůjčit si nejrůznější vybavení, od grilu po vrtačku. Výhodou je, že věci nemusíte doma skladovat a dbát o jejich údržbu. Poplatek za půjčení je navíc násobně levnější než cena konkrétního předmětu. Ve městech známe i služby sdílené mobility, které usnadňují transport a uživatele rovněž odlehčují od starosti o údržbu. Příkladem jsou populární Rekola. Sdílení se ale dostává i do nových odvětví – například do módy. Mud Jeans například umožňuje zákazníkům pronajímat džíny a následně je vrátit k recyklaci, čímž podporuje cirkularitu v módním průmyslu. V Česku stále populárnější stává i aplikace  Too Good To Go, která propojuje spotřebitele s místními restauracemi a obchody, které prodávají přebytečné jídlo za zlevněné ceny a předcházejí vzniku potravinového odpadu. 

R2:Reduce (Omezit)

Tento princip se zaměřuje na větší efektivitu při výrobě a využívání přírodních zdrojů v rámci produktů. V praxi to znamená přijetí výrobních metod, které omezují plýtvání a podporují odpovědné spotřební chování.

Průkopníkem tohoto principu je například módní značka Two Thirds. Ta zjistila, že přibližně třetina skladových zásob se v módním průmyslu vyhazuje. Svým zákazníkům proto nabízí 30% slevu na produkty, které si objednají předem. Značce to pomáhá lépe plánovat výrobní kapacity a tím pádem i předcházet plýtvání. Dalším příkladem může být nizozemská značka Fairphone, která se zaměřuje na výrobu udržitelných mobilních telefonů, navržených pro dlouhou životnost a snadnou opravu. Firma se zaměřuje na redukci materiálového plýtvání a používá recyklované a certifikované materiály, aby snižovala spotřebu primárních přírodních zdrojů. Zabývá se i podmínkami pracovníků v dodavatelské řetězci. 

R3:Reuse (Znovu použít)

Opětovné použití znamená využití vyřazeného výrobku, který je stále v dobrém stavu a plní svou původní funkci jiným spotřebitelem. V Česku existuje síť reuse center pod hlavičkou Federace nábytkových bank a reuse center, jejímž cílem je: “podpora cirkulace věcí, snížení nadměrné spotřeby nových produktů a následné produkce odpadů. Prodloužením životnosti výrobků směřují k lepšímu využívání zdrojů, které přinese ekologičtější a udržitelnější budoucnost.” Jedná se ale i společensky prospěšné organizace s důrazem na finanční dostupnost. Reuse je v Česku obecně oblíbeným konceptem – stačí se podívat na množství inzercí a aktivitu na sítích jakými jsou Vinted, Bazoš nebo Marketplace.

Znovu využívat se mohou i umělecké materiály a předměty. Konkrétním příkladem je například Art re use. Jejich cílem je recyklace, distribuce a transformace neužitečného galerijního a obecně výtvarného materiálu na užitečný. Základním přínosem je soustředit na jedno místo snahy jednotlivců a institucí, usilujících o zodpovědný přístup k surovinám. Vedle materiálové zázemí pro tvorbu a výstavní činnost má i svou nezanedbatelnou ekologickou a edukativní funkci.

R4:Repair (Opravit)

Oprava a údržba  výrobků vede k prodloužení životnosti, aby tak výrobek mohl dále plnit svoji původní funkci. Tento přístup je založen na používání a sdílení specifických dovedností k opravě výrobku, který již optimálně nefunguje, aby se mohl používat dále. 

Repair Café je celosvětová síť opraváren s komunitním zaměřením, kde dobrovolníci pomáhají lidem opravovat jejich rozbité věci, od elektroniky až po oblečení. Tento projekt také učí lidi základním opravám a podporuje sdílení dovedností. V Praze funguje obdobně Cirkulární dílna v Kampusu Hybernská, kde se opravují staré věci, ale kam si lidé mohou přijít sami něco opravit. Pro ty, kteří nemají čas nebo chuť opravit si své věci sami, spouští různé společnosti i nové služby oprav. Například tradiční český výrobce nábytku Ton, své starší výrobky majitelům opraví.

R5:Refurbish (Renovovat)

Renovovat znamená obnovit a zlepšit starý výrobek do stavu odpovídajícímu současné potřebě, což platí především v nábytku. Tato strategie má opět za cíl prodloužit životnost produktů.

Green Furniture Concept je společnost vyrábějící a renovující modulární a udržitelné nábytkové koncepty pro veřejné prostory, jako jsou nádraží, letiště a nákupní centra. Jejich nábytek je navržen tak, aby mohl být snadno renovován a modernizován, místo toho, aby byl nahrazen vždy nábytkem novým.

R6:Remanufacture (Repasovat)

Repasovat znamená použít vyřazené výrobků nebo části výrobků a vytvořit z nich nový výrobek se stejnou funkcí. Výroba těchto nových produktů je tedy založena na myšlence, že produkt, který již není použitelný, může sloužit jako užitečný prvek. 

Swappie je finská firma, která opravuje a repasuje mobilní telefony, zejména iPhony. Místo nákupu nového zařízení mohou zákazníci koupit repasovaný telefon, který prošel kvalitní kontrolou, což pomáhá omezit e-odpad a snižuje potřebu nových produktů. Circular Computing je zase průkopníkem v repasování starších modelů notebooků, které obnovují na tovární standardy nebo lepší. Firma se zaměřuje na maximální efektivitu při opětovné výrobě a dodržování principů cirkulární ekonomiky.

R7:Repurpose (Změnit účel)

Použití vyřazených  výrobku nebo části výrobků vede k výrobě nového výrobku s jinou funkcí. V této souvislosti se hledají udržitelné způsoby, jak prodloužit životnost výrobků nebo jejich části a použitých materiálů. Do tohoto principu spadá i tzv. upcyklace, kde je výsledkem produkt s vyšší hodnotou. 

Švýcarská značka Freitag využívá staré nákladní plachty, bezpečnostní pásy a duše pneumatik na designové batohy a tašky. Každý produkt je unikátní a vyrobený z recyklovaných materiálů. Obdobně funguje společnost Navzdory, která kromě upcyklace spolupracuje také s firmami a školami a šíří v tomto tématu osvětu. V Česku zajímavě pracuje s upcyklací vysoce kvalitní kůže, která byla vyřazena z výroby luxusních automobilek i značka Belleder, která vyrábí kožené B2B doplňky pro kanceláře, hotely či gastro.

R8:Recycle (Recyklovat)

Cirkulární ekonomika je často zaměňována s recyklací. Nejedná se ale o synonyma a možná překvapivě je recyklace v hierarchii cirkulární ekonomiky je až na předposledním místě i přesto, že se jedná o důležitou součást nakládání s odpady. V procesu recyklace totiž dochází ke zpracování materiálů k dalšímu využití, ať ve stejné, nebo nižší kvalitě (degradace materiálu). Samotná recyklace ale zanechává environmentální stopy – využívá velké množství energie a ne každý materiál lze ekonomicky účinně recyklovat. Právě proto bychom recyklovat měli až takové materiály, které jsme nedokázali využít jinak. Recyklaci jsme se věnovali v listopadovém tématu měsíce

Aquafil je značka známá především díky své iniciativě ECONYL®, která se zaměřuje na recyklaci nylonového odpadu, jako jsou rybářské sítě, staré koberce nebo textilní odpad. Tento odpad přetváří na nové nylonové vlákno, které má stejné vlastnosti jako původní, nevyrobené z primárních materiálů.

R9:Recover (Využít) 

Spalování materiálu s energetickým využitím je založeno na rekuperaci energie obsažené v materiálech prostřednictvím přeměny odpadu na energii. Má označení R9, ale energetické využití už není považováno za cirkulární řešení. 

Šetřit primární přírodní zdroje jde pouze tak, že existující materiály využíváme znovu a znovu. Otevíráme si tak dveře pro mnoho příležitostí, pokud je uchopíme správně.