O čem je řeč
Dle Úmluvy o biologické rozmanitosti (1992) pojem biodiverzita znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, což zahrnuje rozmanitost druhů i diverzitu ekosystémů, tedy ucelených částí přírody. Hovoříme o biodiverzitě na všech úrovních: celosvětové, evropské, národní, ale i o biodiverzitě na úrovni konkrétních lokalit.
Jak uvádí Fond na ochranu přírody (WWF), geograficky dochází ke ztrátě biodiverzity nejvíce v Jižní Americe, kde od roku 1970 dosahuje číslo ztráty celých 94 %. Následuje ji Afrika (64 %), Asie (45 %), Severní Amerika (33 %) a Evropa (24 %). Globálně za posledních 50 let ubylo 69 % veškerých živých organismů (Living Planet Index). To ostatně potvrzuje i model planetárních mezí, kde ztráta biodiverzity byla definována jako jedna z prvních překročených hranic (biosphere integrity).
Hlavní faktory úbytku biodiverzity
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) definuje pět základních příčin úbytku žijících organismů:
- invazivní druhy (export zvířat a rostlin do nepůvodního prostředí; globální ekonomiku to stojí více jak 423 miliard dolarů ročně),
- změny ve využití půdy (odlesňování a úbytek biotopů především v důsledku zemědělské činnosti),
- změna klimatu (jejími negativními dopady je ohrožen každý šestý druh),
- vysoká míra znečištění (vody a půdy chemickými prostředky využívanými v zemědělství, plastové znečištění),
- přímé nadužívání zdrojů.
V Česku dochází nejvíce k úbytku biodiverzity v důsledku rozorávání rozptýlené zeleně a květnatých luk, kácení starých stromů s dutinami, vysazování monokulturních plodin na polích a jednodruhových dřevin v lesích, úbytku kvetoucích ploch, silné chemizaci zemědělství nebo regulaci řek. Výsledkem je úbytek hmyzu (přitom opylovači jsou zásadní pro produkci potravin), polního ptactva, rostlinných druhů a celkově snižování pestrosti krajiny.
Jaká jsou řešení?
Naprosto klíčová je změna způsobu hospodaření v zemědělství a v lesích, která umožní existenci drobných biotopů, podpoří pestřejší skladbu plodin a dřevin, bude snižovat koncentraci dusíku a fosforu nadměrným hnojením a nebude zamořovat půdu a vodu jedovatými přípravky proti škůdcům a plevelům.
Na globální úrovni byly přijaty ambiciózní cíle během Konference OSN o biodiverzitě (2022).
Podle sjednané dohody je třeba do roku 2030 obnovit 30 % poškozených ekosystémů na celém světě (na pevnině i na moři) a do roku 2030 zajistit ochranu a správu 30 % oblastí (pozemní, vnitrozemské, pobřežní a mořské). Dále je cílem zastavit vymírání známých druhů a do roku 2050 desetinásobně snížit riziko vyhynutí všech druhů. Do roku 2030 je nutné snížit riziko způsobené používáním pesticidů alespoň o 50 % a snížit plýtvání potravinami, včetně snížení nadměrné spotřeby živočišných produktů. Vedoucí představitelé se rovněž dohodli na výrazném navýšení finančních prostředků na opatření v oblasti biologické rozmanitosti, a to na nejméně 200 miliard USD ročně do roku 2030.
Tématu biodiverzity se budeme věnovat i nadále. Mezitím si můžete poslechnout podcast Loopa Vojty Kovala, kde se hovoří o tom, jak je biodiverzita důležitá pro firmu Mattoni.
