Cirkulární ekonomika bude i nadále klíčová evropská priorita a součást Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), kterou budoucí komise předloží podle plánu do 100 dní od svého schválení. To nastínila pokračující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém programu pro období 2024 – 2029. Designovaná eurokomisařka Roswall ve svém projevu hovořila o klíčových tématech, kterým se plánuje ve svém funkčním období věnovat.
Voda
Nakládání s vodou bude jedním z hlavních bodů agendy nové komisařky. Zmínila dopady změny klimatu v podobě vodního stresu (stav, kdy poptávka po vodě překračuje aktuální kapacity), sucho a ničivé povodně, nejen z pohledu dopadů na životní prostředí. Vyčíslené finanční náklady na přírodní katastrofy za poslední tři roky totiž vyšly na 160 miliard eur. Mluvila díle o zajištění přístupu k čisté vodě pro každého evropského občana,což bychom v Evropě chápali jako samozřejmost. Dále slibovala propojení témat životního prostředí se zemědělstvím a potravin (toto portfolio bude v případě schválení spravovat Christophe Hansen z Lucemburska). Ačkoliv je tato agenda rozdělená, vidí budoucnost v udržitelném zemědělství a férových příjmech farmářů i v potenciálu bioekonomiky. Zavázala se připravit Evropskou strategii pro vodní odolnost (European Water Resilience Strategy), vytvořenou na míru každému členskému státu.
Biodiverzita
Neméně zásadní tématem bude biodiverzita, její ochrana a naplňování letos přijatého nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). To musí vést nejen k ochraně a obnově evropských ekosystémů, ale ke zvyšování odolnosti evropského životného prostředí a naplňování mezinárodní závazků (zmiňme například Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework z roku 2022, kdy se státy zavázaly do roku 2030 obnovit 30 % poškozených ekosystémů nebo zajistit ochranu a správu 30 % oblastí, ale i snížit riziko způsobené používáním pesticidů alespoň o 50 % nebo snížit plýtvání potravinami a nadměrné spotřebu živočišných produktů).
Cirkulární ekonomika
V tématu cirkulární ekonomiky upozornila na to, že pouze 11 % materiálu se globálně využije znovu. Bude pracovat na vytvoření Aktu o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act) jako integrální součásti Dohody o čistém průmyslu, jejichž cílem bude posílit udržitelnost vytvořením tržní poptávky po druhotných materiálech a vytvořit jednotný trh s odpady, zejména pokud jde o kritické suroviny. I z toho důvodu, že to velmi rezonuje ve zprávách Maria Draghiho i Enrica Letty o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti a jednotného trhu.
Dále slibuje rozvíjet potenciál nařízení o ekodesignu (Ecodesign for Sustainable Products Regulation for the circular economy) se slovy, že: “Pokud budu potvrzena jako komisařka, budu koordinovat práci na přijetí prvního Pracovního plánu na regulaci ekodesignu pro udržitelné výrobky. Tento plán určí klíčové kategorie produktů pro aplikaci nových kritérií ekodesignu se zaměřením na vysoce účinné spotřebitelské a průmyslové výrobky. Zavazuji se založit tyto nové standardy na procesu transparentních konzultací a aktivní účasti zúčastněných stran prostřednictvím Fóra ekodesignu. Mým cílem je stanovit požadavky, které prodlužují životnost materiálů a produktů v rámci hospodářství EU a zároveň snížit náklady a administrativní úsilí pro spotřebitele i podniky.”
Potenciál vidí:
- v praktickém provádění komplexní legislativy, což zahrnuje monitorování, včasné varování a technickou pomoc a také zkoumání finančních řešení,
- ve využití jednotného trhu, což znamená větší harmonizaci a účinnější přístupy k otázkám, jako je rozšířená odpovědnost výrobce a kritéria ukončení plýtvání, stejně jako zefektivnění a zjednodušení,
- v posílení ekonomiky v přechodu na cirkularitu a podporu cirkulárních produktů a obchodních modelů, včetně rychle rostoucího toku elektronického odpadu, který je bohatý na kritické a další cenné materiály.
Další fokus
Roswall zároveň vyzvihovala potřebu vytvořit strategii pro bioekonomiku, zajistit potřebné financování, zakázat použití tzv. věčných chemikálií (PFAS) a zjednodušit administrativu týkající se nebezpečných látek. Slibuje rozsáhlý dialog se zúčastněnými stranami, vnitrostátními orgány členských států a podnikatelským sektorem s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti a zefektivnění procesů. Slibuje zjednodušení revizi stávající legislativy tak, aby se nezapomínalo na malé a střední podniky.
A co Česko?
“Česká republika by se měla v příštích desetiletích dostat mezi elitní desítku prosperujících ekonomik Evropské unie.” To je cílem nové hospodářské strategie České republiky, kterou představil ministr průmyslu a obchodu Vlček a schválila vláda v říjnu tohoto roku. Jak je uvedeno na stránkách MPO, strategie se speciálně věnuje industrializaci s přidanou hodnotou. Zdůrazňuje čisté a udržitelné technologie, digitální technologie, biotechnologie a farmacii a další klíčové technologie a obory s vazbou na výzkum a vývoj. Strategie pojmenovává odvětví, kterým je ze strany státu třeba věnovat velkou pozornost a u kterých je nezbytná vzájemná koordinace. Jde především o čistou mobilitu, čipy a polovodiče, energeticky náročná odvětví či obranný a bezpečnostní průmysl. Cirkulární ekonomika v tiskové zprávě chybí.
Cirkulární ekonomika není obsažena ani v jednotlivých oblastech strategie, kde by si zasloužila své místo mezi dílčími tématy Strategické infrastruktury. V analýze současného stavu zmínka je a dočteme se, že: “Vzrůstají požadavky jak na vyšší podporu cirkulární ekonomiky a udržitelného využívání surovinových zdrojů, tak na vyšší využití obnovitelných zdrojů energie a chytrého zemědělství. Česká republika musí podpořit odklon od skládkování a vytvořit podmínky pro přechod na cirkulární ekonomiku a pro posílení materiálového využívání odpadu, např. i rozvojem technologicky vyspělého recyklačního byznysu, který zde ve větším rozsahu chybí. Pro Českou republiku bude v této oblasti stěžejní zajištění hladkého přechodu na zvýšení podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, vč. implementace technologií a řešení zvyšujících možnosti flexibility elektrizační soustavy a integrace decentrální výroby elektřiny.”
V části 2.1 Energetická infrastruktura a dekarbonizace je jako příležitost definováno Využití dostupného potenciálu druhotných zdrojů energie, vč. energetického využití odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Následně se strategie věnuje energetické infrastruktuře.
Suroviny
V sekci 2.5 Surovinová bezpečnost je cirkulární už ekonomika zahrnuta. V této části se hovoří o tom, že: “Vzhledem k dlouhé tradici využívání druhotných surovin má Česká republika i nadále potenciál k posílení míry cirkularity. Je ovšem zapotřebí podporovat inovativní technologie a procesy pro snižování spotřeby surovin a emisí, vytvářet legislativní a regulatorní prostředí pro podporu cirkulární ekonomiky, investovat do infrastruktury pro nakládání s odpady a recyklaci, a také zvýšit energetickou účinnost, přechod na nízkouhlíkové technologie a diverzifikovat dodavatele surovin a budování strategického partnerství. Využívání druhotných surovin je a bude ovlivňováno ekonomickými faktory jako nabídka, dostupnost a cena primárních materiálů. V uplynulých letech došlo k velké podpoře investic do recyklačních technologií a infrastruktury. Na další využívání druhotných surovin budou mít vliv také regulační nástroje v legislativě EU – povinné podíly recyklovaných materiálů a požadavky ekodesignu.
Mezi definované slabé stránky patří:
- Nedostatečná recyklace kritických surovin s výrobou konečného produktu, neexistence hydrometalurgických a pyrometalurgických provozů na zpracování koncentrátů rud a recyklátů kritických surovin.
- Nedostatečná síť technologicky vyspělých recyklačních zařízení zajišťujících druhotné suroviny v kvalitě potřebné pro náhradu primárních surovin ve výrobních procesech.
- Nedostatečné začleňování požadavků na přednostní využití druhotných surovin (např. stavebních) do zadávacích řízení ve veřejném zadávání.
Jako příležitosti strategie identifikuje:
- Přechod na cirkulární ekonomiku a vyšší míru využití druhotných surovin.
- Využití druhotných recyklovaných materiálů v širším spektru výrobních procesů.
- Diverzifikace a rozvoj surovinové strategie v kontextu EU Critical Raw Materials Act a nových technologií.
- Diverzifikace dodavatelských řetězců za účelem umožnění nepřetržité výroby i za stavu narušení některých dodavatelských řetězců.
- Rostoucí digitalizace jako faktor usnadňující přijetí cirkulárních opatření, např. ve stavebnictví pro zvýšení energetické výkonnosti budov.
- Díky dostupnosti informací o materiálech („digitální pas výrobku“) možné zlepšení kvality a míry recyklace.
- Zvýšení účinnosti stávajících a zavedení nových systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro další výrobky.
Strategickým cílem této sekce je zvyšovat materiálovou účinnost hospodářství, např. díky maximálnímu využívání druhotných surovin. Specifickými cíli je:
- Zvyšovat materiálovou účinnost hospodářství, např. díky maximálnímu využívání druhotných surovin.
- Rozvíjet a implementovat principy cirkulární ekonomiky a technologicky vyspělých recyklačních technologií.
- Vybudovat technologické základny pro zpracování a využití kritických surovin a recyklátů.
- Více využívat recyklované materiály ve výrobcích.
- Rozvíjet systém recyklace a obecně vyšší celková míra recyklace. Podporovat používání dřeva a dalších přírodních materiálů jako obnovitelné suroviny v odvětvích ekonomiky a běžném životě.
Závěrem
Způsob, jakým se téma cirkulární ekonomiky propisuje do Hospodářské strategie: Česko do top 10, ukazuje, že na naší národní úrovni rozhodně nedostává takovou prioritu, jako se tomu děje na úrovni EU. Naštěstí jsme se již posunuli od vnímání cirkulární ekonomiky jen v souvislosti s materiály a odpady, zásadní roli ale hraje momentálně recyklace. A zde je potřeba zdůraznit, že ta se nachází až na třetím místě v hierarchii nakládání s odpady. Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu a znovuvyužití. Dále téma ekodesignu, modularity, životního cyklu. A samozřejmě konkurenceschopnost, která strategií prostupuje, ne však v souvislosti s cirkularitou. Recyklační ekonomika není cirkulární ekonomika. Česko se proto bude muset na cestě mezi evropskou hospodářskou špičku inspirovat právě tím, jak je definována cirkulární ekonomika na evropské úrovni.
„Článek vyšel v prosincovém čísle odborného časopisu Odpadové fórum, který se věnuje hlubšímu zkoumání komplexních otázek odpadového hospodářství, udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Časopis vychází v tištěném nákladu 2 500 ks, v PDF formě je také rozesílán na více jak 10tis mailových adres a v neposlední řadě je součástí monitoringu tisku (Mediaboard i Newton) a je tak ideálním a efektivním prostorem a nástrojem pro oslovení odborné veřejnosti z řad zástupců municipalit, firem, státní správy, politické reprezentace, novinářské obce tak i pro publicitu dotačních projektů. Více o časopis www.odpadoveforum.cz.„
