Důležitost tématu
Cílem Evropského týdne udržitelného rozvoje je vyšší informovanost o Cílech udržitelného rozvoje, rozvoje společnosti, dopadů na životní prostředí a snahou o zachování přírodního a kulturního, hmotného a duchovního bohatství i pro následující generace. Jde také o propagaci témat spojených s Cíli udržitelného rozvoje, známými pod zkratkou SDGs. Evropský týden udržitelného rozvoje se každoročně koná v druhé polovině září (20.-26.9.). Napříč zeměmi EU se proto konají nejrůznější aktivity a v Česku se akcemi zapojují univerzity, ministerstva, neziskové organizace a další organizace. Česká republika se ve scoringu SDGs pravidelně umisťuje na předních místech, je to ale dáno tím, že není hodnocen cíl zaměřený na vodu (SDG 14). Nejhorších výsledků dosahuje v oblasti odpovědné výroby a spotřeby (SDG 12) a klimatických opatření (SDG 13).
#UNGASustainabilityWeek
Organizace spojených národů OSN slavila Týden udržitelnosti už v dubnu. Při této příležitosti Generální tajemník OSN António Guterres volal po zvýšení úsilí v rámci naplňování Cílů udržitelného rozvoje, a to především SDG 7, kterým je zajištění přístupu k dostupným a čistým energiím. Guterres důrazně vyzval k:
- urgentní prioritizaci a implementaci opatření tak, aby měl každý člověk přístup k cenově dostupné a moderní energii (momentálně žije na 600 milionů lidí bez přístupu k elektřině),
- rychlé přeměně globálního energetického systému skrze ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie,
- dramaticky zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích,
- zahrnout do těchto snah soukromý sektor v rámci PPP projektů (public – private – partnership),
- zajistit udržitelnost pro všechny a pokračovat v úsilí započatém v rámci UN Decade of Sustainable Energy for All (2014 – 2024), kdy se počet lidí bez přístupu k elektřiny snížil na polovinu.
Planetární meze
Důležitost tématu udržitelného rozvoje a především udržitelné výroby a spotřeby velmi reflektuje koncept tzv. planetárních mezí (Planetary boundaries), které v roce 2009 představil se svým vědeckým týmem Johan Rockström z Stockholm Resilience Centre. Překročením definovaných mezi s sebou nese riziko nezvratné změny životního prostředí. Nejprve lidstvo překročilo tři hranice definovaného systému, v roce 2015 již čtyři a v roce 2023 šest s tím, že k dalším se nebezpečně přiblížilo.
Devět planetárních mezí:
- globální klimatická změna
- chemická kontaminace
- stratosférická ozonová vrstva
- zatížení atmosféry aerosoly
- okyselování oceánů
- cyklus fosforu a cyklus dusíku
- užívání sladké vody
- změna ve využívání půdy
- ztráta biodiverzity
Odpověď firem
Firmy jsou nuceny reagovat na nepříznivý vývoj spojený s neudržitelným rozvojem například formou nefinančního reportingu ESG a zaměřením se nejen na environmentální pilíř udržitelnosti, ale i na ten sociální a řídicí z pohledu firem. Doba se posunula od nepovinného CSR (Corporate Social Responsibility) k povinnostem zaměřit se na minimalizaci svých negativních dopadů. Klíčem k úspěchu je mimo jiné udržitelnost v globálních dodavatelských řetězcích, podpora udržitelných inovací, podpora cirkulární ekonomiky, fokus na zaměstnance, zákazníky a další pracovníky a přijetí odpovědnosti. V zahraničí funguje například iniciativa vytyčování firemních cílů na základě vědeckých požadavků – Science Based Targets Initiative (SBTi), opírající se o poznatky IPCC a nastavuje firmám standardy dle Pařížské dohody.
