Dopady recyklace na životní prostředí
Dle MŽP je recyklace proces nakládání s odpadem, který je v tzv. hierarchii odpadů až na třetím místě. Lepší než samotná recyklace je opětovné využití materiálů, ale nejlepším způsobem je samotné předcházení vzniku odpadu. Již z této hierarchie lze odvodit, že recyklace má větší dopady na životní prostředí než předešlé dvě varianty a není tedy tím nejlepším řešením, jak s odpadem naložit. Je ale třeba zmínit, že existují způsoby nakládání s odpadem s ještě větším dopadem na životní prostředí než je recyklace. Mezi tyto řadíme jiné využití, kterým je například energetické využití odpadu v ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu, v ČR máme čtyři: v Praze, v Brně, v Liberci a u Plzně), a nakonec jeho odstranění v podobě spalování nebo skládkování. Recyklace materiálu je tedy stále dobrým krokem ve snaze snížit naše dopady na životní prostředí.
Mýtus č.1: tříděním recyklujeme
Pokud vyhodíme vytříděný odpad do příslušných barevných kontejnerů (což je povinnost ze zákona), neznamená to, že jsme právě daný materiál také zrecyklovali. Pokud se nám podaří vhodit do kontejneru materiál, který nelze zrecyklovat, je následně vyřazen na třídící lince a recyklační proces pro něj končí. Některé z takto vyřazených materiálů jsou odvezeny do zařízení pro energetické využití odpadu, nebo do spalovny.
Zmíněným problémovým materiálem, který je nutno vyřadit, jelikož by znehodnotil následný recyklát, může být například karton znečištěný mastnotou. Může se jednat také o plast, který je nerecyklovatelný. Mezi nerecyklovatelné plasty se řadí například termosetové plasty jako je bakelit nebo polyuretan. Tyto plasty při zahřívání tvrdnou a je poté nemožné je roztavit, proto jsou téměř nerecyklovatelné. V případě nejasností ohledně recyklovatelnosti materiálu lze najít odpovědi například na webu www.samosebou.cz od EKO-KOM, a.s.
Mýtus č. 2: materiál je možné recyklovat donekonečna
Některé materiály, jako je třeba papír nebo plast, nelze recyklovat donekonečna. Výjimkou je hliník a sklo. Tyto materiály je možné recyklovat nesčetněkrát, jelikož se při procesu recyklace nerozkládají. U ostatních materiálů se jejich kvalita snižuje každým recyklačním procesem, kterému se tyto materiály podrobí. U papíru se jedná o nevratné zkracování celulózových vláken po každé recyklaci. National Geographic uvádí, že průměrný kus papíru lze recyklovat pětkrát až sedmkrát. Plast je recyklovatelný dvakrát až třikrát. Ke každému recyklovanému plastu je navíc přidán také panenský plast, který zrecyklovanému materiálu zajistí potřebné vlastnosti a kvalitu, což je klíčové pro jeho konkurenceschopnost na trhu.
Mýtus č. 3: kombinované materiály nelze recyklovat
Je pravdou, že mnoho produktů, které jsou kombinací několika materiálů, nelze recyklovat. Těmi jsou například blistry od léků, které jsou složené z plastu a hliníku. Dále se jedná o tzv. kombinované sáčky, ve kterých se objevuje více materiálů jako je papír, lepenka, plast, hliník, ocelový pocínovaný plech a další kovy. Kombinované sáčky se typicky využívají jako obaly pro koření, instantní těstoviny, kávu, polévky a další.
Jiná je situace u nápojového kartonu. Ač se jedná o produkt složený z papíru a hliníku, případně také z plastu, je tento obal recyklovatelný. Podíl kvalitního papíru je u nápojového kartonu totiž větší než 75 %. Nápojové kartony se umisťují do kontejnerů s oranžovou nálepkou s nápisem “nápojové kartony”. Společnost AVE začala nabízet také možnost odkládat tento typ obalu do žlutého kontejneru na plast. Týká se to ale pouze míst, kde kontejner na nápojové kartony zcela chybí.
Je recyklace tou nejlepší cestou?
Recyklace má v každém případě smysl, jelikož vzniklý recyklát můžeme následně využít jako náhradu primárních surovin. Nicméně recyklace je zároveň náročná na spotřebu vody a energie. Je také potřeba myslet na to, že nejlepším rozhodnutím, které můžeme zvolit, je takové, aby žádný odpad nevznikl nebo abychom pro daný produkt našli jiné využití před tím, než se rozhodneme jej recyklovat.
